Aktual.: 16.04.2025 11:46
Tel Aviv – Do Pásma Gazy nebude za současné situace pouštěna žádná humanitární pomoc, uvedl dnes podle agentur izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Spolu s dalšími kroky je to podle něj jeden z hlavních nástrojů tlaku, který Izrael vyvíjí na palestinské teroristické hnutí Hamás.
Kac tak potvrdil současnou tvrdou politiku vlády Benjamina Netanjahua. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) přitom tento týden uvedl, že situace v Pásmu Gazy je nyní pravděpodobně nejhorší za 18 měsíců trvání války.
Izrael přerušil veškeré dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy 2. března, hned po skončení první fáze příměří, která podle dohody trvala šest týdnů a během níž se nepodařilo vyjednat podmínky druhé fáze. Izraelská armáda pak od 18. března obnovila vojenské operace v Pásmu Gazy.
Hlavním důvodem zastavení dodávek je podle vlády snaha vyvinout tlak na Hamás, aby propustil zbývajících šest desítek živých i mrtvých rukojmích, které dosud zadržuje od teroristického útoku na jižní Izrael ze 7. října 2023. Izrael navíc Hamás viní, že zneužívá humanitární pomoc k obnovení vlastních sil; hnutí to popírá.
„Jak jsem zmínil ve svém prohlášení, politika Izraele je jasná a do Gazy se nedostane žádná humanitární pomoc,“ prohlásil Kac podle serveru The Times of Israel (ToI). Reagoval tak na okamžitou kritiku ze strany krajně pravicových zákonodárců, když ve svém prohlášení krátce předtím uvedl, že Izrael hodlá v budoucnu vytvořit infrastrukturu pro distribuci humanitární pomoci prostřednictvím civilních společností.
„V současné realitě nikdo nedostane do Gazy žádnou humanitární pomoc a nikdo se k tomu ani nechystá,“ uvedl Kac. „Zdůraznil jsem, že pokud jde o budoucnost, musí být vybudován mechanismus pro využití civilních společností, aby v budoucnu neměl (k pomoci) přístup Hamás,“ dodal.
Izrael zůstane v nárazníkové zóně v Gaze, Libanonu a Sýrii neomezeně, uvedl Kac
Izraelští vojáci zůstanou v takzvaných bezpečnostních zónách v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu, prohlásil dnes izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Uvedl také, že Izrael hodlá v budoucnu obnovit přísun humanitárních dodávek do Gazy, ale pouze prostřednictvím „civilních firem“, aby se pomoc nedostala do rukou teroristické skupiny Hamás, která většinu tohoto palestinského území dosud ovládá. Informovaly o tom agentura AP a izraelská média.
„Na rozdíl od minulosti se (izraelská armáda) nestahuje z oblastí, které byly vyčištěny a zabrány,“ uvedl Kac. Armáda „zůstane v bezpečnostních zónách jako nárazník mezi nepřítelem a (izraelskými) obcemi v jakémkoli dočasném či trvalém uspořádání v Gaze – stejně jako v Libanonu a Sýrii,“ zdůraznil ministr.
Vláda je podle Kace v první řadě odhodlána soustředit veškeré úsilí k tomu, aby byli propuštěni zbývající rukojmí, které Hamás v Gaze stále zadržuje. „Bude-li Hamás nadále odmítat (propustit rukojmí), vojenské operace budou rozšířeny a pokročí do dalších fází,“ dodal Kac.
Izrael zhruba před měsícem ukončil příměří, které v Gaze trvalo od 19. ledna. Armáda začala následně zabírat rozsáhlá území uvnitř Pásma Gazy, nařizovat evakuace statisíců tamních obyvatel a začleňovat je do takzvaného nárazníkového pásma podél vlastních hranic i hranice s Egyptem. Podle vlády premiéra Benjamina Netanjahua je hlavním cílem vyvinout tlak na Hamás, aby vrátil 59 živých i mrtvých rukojmích.
Izrael mimo to odmítá stáhnout vojáky z pěti strategických pozic na jihu Libanonu, kde jinak platí křehké příměří s militantním hnutím Hizballáh, a po svržení syrského diktátora Bašára Asada obsadil také nárazníkové pásmo na jihu Sýrie. Vláda tvrdí, že si nad těmito územími musí udržet kontrolu, aby se nemohl opakovat podobný teroristický útok, jaký provedl Hamás 7. října 2023 na jihu Izraele.
Kac v dnešním prohlášení také zopakoval, že politické vedení země chápe blokádu humanitární pomoci, která trvá už od začátku března, především jako nástroj tlaku na Hamás. Politikou Izraele je „zastavení humanitární pomoci, což oslabuje kontrolu Hamásu nad obyvatelstvem, a vytvoření infrastruktury pro distribuci (pomoci) prostřednictvím civilních společností v budoucnu“, uvedl Kac.
