Komerční prezentace Aktual.: 14.05.2025 11:32
Brusel – Zástupci členských států EU se dnes shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. Nejedná se o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady, ale o Švédsko a Finsko. Shodu na sankcích potvrdil podle AFP také francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Nová omezení se zaměří na lodě z takzvané ruské stínové flotily, tedy zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty. Na příslušném seznamu by mělo být téměř 200 lodí včetně ropných tankerů. Na sankční seznamy rovněž přibydou další osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Podle diplomatických zdrojů má jít o 75 osob a subjektů napojených na ruský vojenský průmysl a 30 společností zapojených do obcházení sankcí.
Členské země ještě musí po dohodě svých diplomatů nové sankce potvrdit formálně, očekává se, že se tak stane v úterý 20. května v rámci jednání ministrů zahraničí zemí EU.
Původně se spekulovalo, že balíček bude obsahovat také zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy, nakonec ale komise od tohoto kroku upustila. Narazila totiž na odpor některých zemí a zároveň panuje nejistota ohledně alternativních zdrojů.
Pro schválení sankcí je potřeba jednomyslnost a Maďarsko a Slovensko, které udržují s Ruskem úzké vztahy, už několikrát zopakovaly, že jakékoli sankce týkající se energetického sektoru zablokují.
Země EU se rovněž dohodly na rozšíření právního základu sankčního rámce týkajícího se ruských hybridních hrozeb, uvedly diplomatické zdroje. Jedno z nových opatření umožní EU uvalit sankce na plavidla, která ničí podmořské kabely.
V souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku se státy dohodly na uvalení sankcí na dalších 20 osob, soudců a státních zástupců zapojených do případů proti ruskému opozičnímu politikovi a kritikovi Kremlu Vladimiru Kara-Murzovi i těch, kteří sehráli klíčovou roli při uvěznění a smrti ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Zatím poslední, šestnáctý soubor sankcí proti Rusku, byl schválen 24. února, v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu. Zaměřil se mimo jiné na omezení vývozu hliníku z Ruska a rovněž na takzvanou ruskou stínovou flotilu.
I když se ohledně posledního z balíku sankcí podařilo dosáhnout shody, členské státy EU zároveň řeší jiný problém: snaží se najít způsob, jak zajistit prodloužení unijních sankcí v případě maďarského veta. Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům totiž musí prodlužovány každých šest měsíců.
Maďarsko už v lednu blokovalo prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku, tedy nejrůznějších omezení dovozu a vývozu. Tyto sankce by bez dohody vypršely 31. ledna a hrozilo tak, že by přestala platit veškerá sektorová omezení obsažená ve schválených sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii. Nakonec Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
V březnu pak podobně Budapešť společně s Bratislavou blokovala prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, nyní byly prodlouženy do 15. září.
