
Po rozpadu Sovětského svazu vzniklo jako náhrada Společenství nezávislých států (SNS), které aktuálně zahrnuje Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Ukrajina se do něj nikdy nezapojila a Gruzie jej ve svém proevropském období opustila. Bývalí spojenci ale v poslední době Rusko opouštějí, třeba proto, že chtějí se západními zeměmi obchodovat.
Gruzie
Jedinou výjimkou je Gruzie, která se loni po volbách k Moskvě znovu přiklonila, například tím, že zavedla takzvaný zákon o zahraničních agentech. Ten ukládá zpravodajským médiím a nevládním organizacím povinnost registrovat se jako organizace nesoucí zájmy cizí moci, a to v případě, že získávají více než 20 procent rozpočtu ze zahraničí. Podobný zákon používá Rusko k potlačení svobody slova a novinářů.
Ázerbájdžán
„Myslím, že jsme na vrcholu krize,“ řekl tento týden v rozhovoru s Aktuálně.cz ázerbájdžánský výzkumník z College of Europe ve Varšavě Nurlan Alijev. Obě země mají napjaté vztahy poté, co v prosinci ruská armáda – nejspíš omylem – sestřelila ázerbájdžánské civilní letadlo. „Vláda požadovala uznání chyby a omluvu ze strany Ruska. Když to neudělalo, vztahy mezi zeměmi se začaly rychle zhoršovat. Od té doby jsou vztahy zmrazené, nedošlo k žádné oficiální komunikaci ani k návštěvám mezi prezidenty obou zemí,“ popsal Alijev.
Vztahy se ale ještě vyostřily na konci června, kdy v Jekatěrinburgu v Rusku proběhly útoky na místní Ázerbájdžánce, při nichž ruské bezpečnostní složky některé zatkly a dva lidi zabily. „Ázerbájdžánská strana reagovala tím, že provedla razii v ruské mediální kanceláři v Baku, kde sídlila propagandistická webová stránka Sputnik. Zatkli sedm lidí, úřady k tomu publikovaly velmi spektakulární video,“ řekl Alijev.
Přitom podle ruského nezávislého webu Važnye istoriji by před pěti lety bylo téměř nepředstavitelné, že by se obě země takhle nesnášely. „Ještě v roce 2020 Putin jedním telefonátem zastavil svého ázerbájdžánského protějška Ilhama Alijeva, který již na podzim roku 2020 plánoval silou a s podporou Turecka odebrat Arménii celý Karabach,“ píše autor textu Vladimir Solovjev (pozor, neplést se slavným jmenovcem).
Jenže po vypuknutí války na Ukrajině se všechno změnilo, na podzim roku 2023 provedli Ázerbájdžánci rychlý útok a Karabach dobyli. Přitom navíc zemřeli ruští vojáci takzvaného mírového kontingentu.
Arménie
Ztráta Karabachu Armény určitě nepotěšila – i z toho důvodu, že zmínění ruští „mírotvůrci“ měli dohlížet, aby ani jedna strana území Náhorního Karabachu nezabrala. Rusko bylo do té doby arménským spojencem v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Jenže kvůli válce na Ukrajině má Rusko jiné problémy, a tak Arménii v konfliktu nijak nepomohlo.
„Arménie si uvědomila, že spoléhat se pouze na Moskvu je krátkozraké, a dokonce nebezpečné, a začala se sbližovat se Západem, Indií, a dokonce i s nepřátelským Tureckem,“ tvrdí Solovjev. Vztahy zemí se začaly zlepšovat, arménský lídr Pašinjan dokonce v červnu navštívil Turecko a setkal se s prezidentem Recepem Erdoganem.
A důkazem, že Arméni otočili kormidlem, je i to, že navzdory rozzlobené reakci Moskvy podepsali a poté ratifikovali statut Mezinárodního trestního soudu (ICC). Ten vydal zatykač na Putina, a pokud by se tak ruský lídr rozhodl strávit prázdniny v zemi, Arméni by jej museli zatknout.
Ministři Sergej Lavrov (Rusko, uprostřed), Džejhun Bajramov (Ázerbájdžán, vlevo) a Zohrab Mnacakanjan (Arménie) na jednání v Moskvě v říjnu 2020. | Foto: Reuters
Moldavsko
Jedna z nejchudších zemí Evropy se rozhodla přiblížit evropským zemím dříve než její bývalí asijští spojenci, v roce 2009. Ovšem až do 24. února 2022 se s Moskvou snažila být zadobře. Pak ale Rusko spustilo svoji invazi na Ukrajinu, která s Moldavskem sousedí.
Ještě před válkou navštívil moldavské hlavní město Kišiněv náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Rudenko. Již citovaný Vladimir Solovjev píše: „Moldavští diplomaté mi vyprávěli, že během neformální večeře někdo položil přímou otázku: ‚Zaútočí Rusko na sousední zemi?‘ Odpověď podle nich zněla: ‚Že bychom bombardovali Kyjev? Jak si to představujete?'“ Jenže o týden později zasáhly ukrajinské hlavní město ruské rakety.
A od začátku války Moldavsko omezilo vztahy s Ruskem na všech úrovních a začalo ukončovat dohody podepsané v rámci SNS. Dokonce i plyn, na kterém byli závislí, už Moldavané nekupují od ruského státního podniku Gazprom, ale na evropském trhu. Úplnou energetické nezávislosti ale zatím nemají.
Bělorusko
„Režim, který byl před pěti lety (po zfalšovaných volbách a velkých protestech v roce 2022 – pozn. red.) téměř na pokraji rozpadu, upevnil svou moc a je stabilní. Běloruská suverenita je v podstatě kontrolována Moskvou nebo je na ní velmi závislá,“ popsal situaci v bramborové velmoci pro Aktuálně.cz bývalý běloruský diplomat a politolog Pavel Sljuňkin.
Rusko využilo svého vlivu a podle některých odborníků je právě ono tím důvodem, proč tehdy protesty k ničemu nevedly. Zároveň na východní zemi uvalila Evropská unie i Spojené státy sankce, které ji izolovaly. A „poslednímu evropskému diktátorovi“ Alexandru Lukašenkovi tak nezbylo nic jiného než vyrazit s prosíkem do Moskvy, která pak Bělorusko využilo jako základnu své invaze na Ukrajinu.
Jenže Lukašenko se vždy snažil kličkovat a přes svou závislost zpomalit integraci s Ruskem. A v posledních týdnech se nejspíš začal k Moskvě otáčet zády – a čelem k Washingtonu. Na konci června do hlavního města Minsku přijel zvláštní zmocněnec prezidenta USA Keith Kellogg, který vyjednal propuštění politických vězňů, včetně Lukašenkova politického soupeře Sjarheje Cichanouského. A řeší se také zrušení či zmírnění sankcí vůči největšímu producentovi hnojiv společnosti Belaruskali.
Středoasijské země
Středoasijské země se ve vztazích s Ruskem chovají mnohem opatrněji než Arménie, Ázerbájdžán a Moldavsko. Žádná ze středoasijských zemí neodsoudila ruské akce proti Ukrajině, na druhou stranu je ani nepodpořila.

Ruští výsadkáři na letišti v Kazachstánu. | Foto: Reuters
V červnu 2022 kazašský vůdce Kasym-Žomart Tokajev na ekonomickém fóru v Petrohradu za Putinovy přítomnosti označil Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku za „kvazistátní subjekty“ a zdůraznil, že Astana je neuzná. Kazaši také usilují o bezvízový styk s EU a podepsali smlouvu o vojenské spolupráci s Velkou Británií.
Zatímco Rusko rehabilituje Stalina a mluví o „denacifikaci“ Ukrajiny, například minulý měsíc v kyrgyzském městě Oš demontovali 25 metrů vysoký Leninův pomník, nejvyšší ve Střední Asii. Plánují se zbavit Lenina i v Biškeku. A v zemi se také mění sovětské názvy ulic.
Ázerbájdžánci zveřejnili video zadržených Rusů | Video: x/nexta_tv