Na stresory a následně i duševní zdraví mají vliv celospolečenské trendy, jako je například přechod společnosti do digitálního světa, míní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. V Interview ČT24 popsal, že v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích dochází v posledních letech k nárůstu duševních problémů a onemocnění u dětí a adolescentů. Podle něj tento trend ještě urychlila pandemie covidu-19, avšak zdůraznil, že existoval ještě před jejím vypuknutím.

„Celosvětově existuje konsenzus na tom, že společenské megatrendy – ať už je to přechod do digitálního světa, globalizace, nárůst individualismu, enviromentální změny – znamenají velký nárůst psychosociálních stresorů v populaci, které mají negativní vliv na duševní zdraví,“ sdělil Winkler.

Odborník vysvětlil, že u běžných duševních onemocnění, jako jsou úzkosti, deprese, konzumace alkoholu a návykových látek či rizika sebevražednosti, mají kulturní a socioekonomické faktory značný vliv, zatímco u závažných duševních onemocnění není jejich vliv tak velký.

Podle něj duševní zdraví umožňuje vyrovnat se s každodenními stresory, a zároveň složité situace ovlivňují duševní zdraví. „Perfektní příklad je třeba ztráta zaměstnání. Pokud máme problémy v oblasti duševního zdraví nebo máme duševní onemocnění, tak je daleko větší riziko, že budeme nezaměstnaní. Naopak když jsme nezaměstnaní, tak máme větší riziko, že se u nás rozvine duševní onemocnění,“ přiblížil ředitel NÚDZ.

Proto je získání zaměstnání jedním z klíčových terapeutických prvků, který pomáhá v celkové prognóze pacientů, sdělil Winkler. Dodal, že ze zaměstnání plyne pocit vlastní hodnoty, klid spojený s finanční jistotou nebo socializace a pocit, že člověk někam patří a že přispívá ke komunitě kolem něj.

Budování odolnosti

Podle Winklera je odolnost důležitým faktorem pro to, jestli se člověk dokáže s náročnými situacemi vyrovnat nebo ne. „Každý by měl být vybaven základními znalostmi a kompetencemi, jak takovou odolnost budovat, jak o sebe pečovat, abychom byli připraveni na ty náročné situace, které prostě v životě dřív nebo později přijdou,“ dodal.

Je nezbytné, aby v současné společnosti lidé odcházející ze základního vzdělání měli znalosti a schopnosti, jak se o sebe postarat, „abych si porozuměl, abych věděl, co to jsou emoce, jak s nimi nakládat, co to jsou hormony, jak na mě působí, jak na mě působí digitální média a tlak vrstevníků“, míní Winkler.

„U některé části populace může dojít k různým krizím a propadům, které když jsou neřešené, tak mohou vést až k rozvoji duševních onemocnění. Tam pak nastupuje systém včasné detekce a včasné intervence,“ uvedl Winkler. Zmínil, že nejde jen o výcvik učitelů, ale i dětí, aby věděli, jak mají zareagovat, když jim například kamarád řekne, že se sebepoškozuje.

Trendy v Česku a v zahraničí

Z hlediska výskytu duševních problémů v populaci je na tom Česká republika podobně jako země se srovnatelnými příjmy. „Ve vyspělých zemích vidíme ty trendy v podstatě stejné nebo alespoň podobné jak u dospělé, tak u dětské populace. Vidíme, že čím více je společnost vyspělá, tím větší zátěž duševní onemocnění způsobují,“ řekl Winkler.

„Čím my se dožíváme vyššího věku, tím více máme demencí, tím více máme depresí ve stáří. Čím více jsme schopní léčit jiná onemocnění, nejenom ta duševní, tak tím víc podíl zátěže za duševní onemocnění roste,“ upozornil. „Ono je to asi také dané tím, jak ta vyspělá společnost vypadá, že daleko víc žije v digitálním prostoru,“ dodal.

Situace po pandemii

Moderátor Daniel Takáč připomněl, že během pandemie covidu-19 se zhoršilo duševní zdraví dětí a adolescentů, a zeptal se, jestli se od pandemie objevil nějaký pozitivní trend.

„Pozitivní trend bych asi našel jenom v tom, že mladí lidé jsou daleko více otevření této tématice. Daleko více se zajímají o duševní zdraví, měně stigmatizují duševní problémy i onemocnění a mají daleko větší duševní gramotnost. Ale to je tak asi vše,“ odpověděl Winkler.

Ředitel NÚDZu řekl, že pandemie koronaviru urychlila trend, který byl dlouhodobější. Podle něj už od roku 2007 narůstá poměr adolescentů, kteří mají duševní problémy nebo onemocnění. Jedná se však o data ze zahraničí.

V Česku jsou k dispozici data z Národního registru hrazených zdravotních služeb, která zachytí pouze malou část těch, kteří problémy mají a opravdu je potřebují. „I na těchto datech vidíme, že mezi lety 2010 a 2022 byl přibližně padesátiprocentní nárůst ošetřených dětí v ambulancích psychiatrů,“ upozornil Winkler.

Podíl.
Exit mobile version