Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.

Vědci v příkopu narazili na rozsáhlé koberce života tvořené obrovskými koloniemi bakterií, pole bezobratlých tvorů podobných červům nebo hnízda mlžů. Přestože předpokládali, že i v těchto hlubinách narazí na život, množství organismů, které tam nafilmovali a vyfotografovali, nečekali.

Podívejte se na video z ponorů:

Hnízda mlžů, rohože bakterií, které vypadají jako led, a pole trubicových červů – to jsou jen některé příklady zachyceného podivného a extrémního života.

Výzkumníci z Čínské akademie věd urazili při tomto průzkumu oceánského dna 2500 kilometrů: potopili se přitom do hloubek mezi 2500 a 9533 metry. Využili speciálně zkonstruovanou miniponorku Fen-tou-če, což se dá přeložit asi jako Usilující. Plavidlo spustili na vodu roku 2020, vznikalo celkem čtyři roky a je podle čínských zdrojů schopné ponorů do hloubky deseti kilometrů.

Expedici se podařilo na dně u Kamčatky popsat prosperující společenstva, jimž se zde daří přes extrémní podmínky: nulové světlo a naopak obrovský tlak vody. Ten v těchto hloubkách nejlépe snášejí bezobratlí, kteří zde dominovali. Řadu dat budou teprve vyhodnocovat, popsat neznámé druhy jen z obrazových záznamů není snadné.

Tyto ekosystémy jsou založené na látkách, které se sem dostávají z trhlin v zemské kůře. Jde hlavně o metan a sloučeniny síry. Druhy, jež zde expedice pozorovala, podle vědců tvoří do značné míry nikdy předtím nepozorované druhy. Biologové zatím ani neznají přesné mechanismy toho, jaké triky tyto organismy používají pro přežití v extrémním prostředí. Právě to by mělo tvořit základ jejich dalšího výzkumu.

Proč Čína zkoumá mořské dno

Čínské výzkumy v této oblasti jsou do značné míry kontroverzní. Odhalují sice spoustu neznámých poznatků o místech, o nichž lidstvo ví méně než o povrchu měsíce, ale současně zkoumají mořské dno s ohledem na jeho pozdější ekonomické využití – tedy těžbu vzácných zdrojů, které se tam mohou vyskytovat.

Čína v tom není sama, po zdrojích ze dna pátrají i další velmoci; jako první s reálnou těžbou už začalo Japonsko.

Ochránci životního prostředí varují, že těžba v hlubokém moři ohrožuje tamní ekosystémy a naruší dno. První studie naznačují, že v místech, kde firmy provádějí testovací hlubokomořskou těžbu, povede tato činnost k poklesu populací živočichů. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin.

Podíl.
Exit mobile version