Aktual.: 19.03.2026 14:49
Praha – Nejméně oblíbeným předmětem ve škole je pro děti český jazyk, netěší se na něj téměř pětina žáků. Druhá v pořadí neoblíbených předmětů skončila matematika, třetí cizí jazyk. Vyplývá to z výsledků loňského Minisčítání Českého statistického úřadu (ČSÚ), které úřad zveřejnil v časopise Statistika a my.
Sčítání se loni zúčastnilo 83.422 dětí ve věku devět až 15 let. Odpovídaly na otázku, na jaký předmět se ve škole vůbec netěší. Na hodiny češtiny se podle statistiků netěší zhruba pětina žáků, na matematiku asi 19 procent. Cizí jazyk je neoblíbený pro 14 procent dětí, fyzika pro 13 procent. Následují dějepis, chemie, vlastivěda či zeměpis a přírodopis. Na ty se netěší asi čtyři až šest procent žáků.
Podle statistiků se neoblíbenost výrazně mění s věkem. Nechuť k češtině postupně klesá a u čtrnáctiletých a patnáctiletých se dostává pod 15 procent. „Matematiku postupně berou na milost starší děti na prvním stupni, ovšem poté, co přestoupí na druhý stupeň, se pro ně tento předmět opět stává strašákem. Nejspíš proto, že se blíží přijímačky s poměrně obtížnými testy,“ uvedl ČSÚ.
Rozdíly v neoblíbenosti jsou také mezi děvčaty a chlapci. „Zatímco matematiku a fyziku označují za neoblíbené častěji děvčata, v případě českého jazyka je to naopak. Znatelná nerovnost je patrná také u dějepisu a zeměpisu, které se o něco častěji nelíbí děvčatům,“ uvedli statistici. Hudební výchovu, výtvarnou výchovu a přírodopis označují za neoblíbené častěji chlapci, ale u těchto předmětů byl velmi malý podíl těch, kteří se na vyučování netěší.
Podle Miroslava Hřebeckého, programového ředitele organizace EDUin, je za neoblíbeností češtiny a matematiky mimo jiné to, že jsou to předměty nutné k přijímacím zkouškám. Děti je tak mají spojené s tlakem na výkon a nutností uspět. „To je handicapuje, aby si k nim člověk tvořil pozitivní vztah,“ poznamenal v časopise ČSÚ Hřebecký.
Oblíbenost ale podle něj ovlivňují také metody výuky. „Pokud bude čeština kombinací diktátů a povinné četby uměleckých textů z 19. století, duši dnešního teenagera uchvátí stěží. Matematika má handicap, že pro osvojení některých postupů je třeba napočítat množství příkladů, což je dril, který pro mladé také není na vrcholu popularity,“ doplnil Hřebecký.
Podle Kateřiny Dřízhalové z organizace Scio se děti nechtějí učit něco, co rychle spočítají nebo vyřeší na mobilu. Problémem je podle ní ale i proměna soustředění. „Digitální prostředí nabízí okamžité uspokojení, jenže čeština i matematika vyžadují pravý opak – trpělivost a hlubokou práci. Pro generaci zvyklou na rychlost je tento styl práce často nudný,“ uvedla Dřízhalová.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
