Komerční prezentace Aktual.: 22.10.2024 09:09
New York – Migranti mířící do Spojených států ze zemí Latinské Ameriky často putují ke svému cíli několik měsíců. Když se tam dostanou, následuje několik dalších měsíců čekání. Čekání na propuštění z vazby, na pracovní povolení nebo na projednání žádosti o azyl, čekání na lepší život, který si všichni od emigrace slibují. Tyto dny a týdny tráví například na parkovišti plném smetí pod viaduktem u starého přístavu v newyorském Brooklynu, kde město zřídilo rozsáhlou ubytovnu pro migranty. „Nedělám tady nic. Jediné, co dělám, je, že chodím sem a tam a čekám. Pak jdu zpátky nahoru, jdu spát a čekám na doklady, dokud se pro mě něco nezlepší,“ řekl ČTK muž, který se představil jako Jimmy Jerome z Haiti. V New Yorku je prý asi rok, během kterého vystřídal několik ubytoven.
Kdo se už dočkal, je 26letý Anderson z Ekvádoru. Do New Yorku dorazil loni a dnes pracuje jako elektrikář. Ve své vlasti podle něj práce nebyla a jakkoli řekl, že najít ji v nejlidnatějším americkém městě nebylo lehké, nyní je spokojený. „Byl to můj sen, přijít sem… něco si vydělat a vrátit se do Ekvádoru,“ uvedl v rozhovoru na ulici nedaleko náměstí Times Square.
Je jedním z více než 200.000 migrantů, kteří do města přišli od jara 2022. New York se tak stal jedním z epicenter problémů se zvládáním imigrace ve Spojených státech, které za úřadování končícího prezidenta Joea Bidena zažily rekordní příliv běženců přes hranici s Mexikem. Miliony příchozích způsobily chaos v dlouhodobě přetíženém imigračním systému USA, jehož fungování se pak stalo jedním z hlavních témat předvolební kampaně.
Newyorský starosta Eric Adams v jistém okamžiku prohlásil, že vlna imigrantů město „zničí“. New York neměl pro přistěhovalce ubytování a musel rychle vytvořit dodatečné kapacity. Nakonec ve spolupráci s neziskovými organizacemi a dalšími aktéry úřady vybudovaly síť služeb, kterou si někteří migranti v rozhovorech pochvalovali. V posledních měsících se za prudkého poklesu nelegálních příchodů z Mexika situace zlepšuje i v New Yorku, kde počet lidí v ubytovnách klesl ze 69.000 v lednu na 60.600 na začátku měsíce.
Nový život migrantů ve městě dnes začíná v bývalém hotelu Roosevelt jen několik bloků od Times Square, kde město loni otevřelo hlavní přijímací středisko pro přicházející cizince. Byrokratický proces se liší na základě země původu či toho, zda daný přistěhovalec nelegálně překročil hranici USA, nebo požádal o schůzku s imigračním úředníkem skrze mobilní aplikaci americké vlády. Základními prvky procesu jsou však žádosti o azyl a vyřízení pracovního povolení, které mohou získat už před projednáním nároku na azyl.
Imigranty bez dokladů město ubytovává v desítkách zařízení, z nichž největšími jsou komplex u brooklynského přístavu a areál s několika obřími stany na ostrově Randall’s Island. „Není to místo, kde chcete být. Jste tam se spoustou dalších lidí z různých zemí, je to těžké,“ řekla Kolumbijka Yohana o středisku na ostrově mezi Manhattanem a západem městské části Queens.
S ČTK zde, u ubytovny v Brooklynu a v okolí Times Square, sdílela své zkušenosti desítka migrantů. Většinu lidí v těchto místech tvoří Venezuelané, Kolumbijci a Haiťané. S výjimkou Jeromea všichni mluvili španělsky a vícero respondentů uvedlo, že před cestou do USA neměli tušení, co se s nimi po příchodu na hranici bude dít. Někteří uvedli, že utekli před násilím, jiní před chudobou nebo předsudky v domovských zemích. Shodovali se, že chtějí co nejrychleji začít vydělávat, ať bude práce jakákoli.
„Zbývají mi čtyři dny, než dostanu pracovní povolení,“ líčil radostně 35letý Venezuelan Roberto Romero. Těšil se na to, že bude moci brzy začít posílat do vlasti peníze ženě a dvěma dětem.
Zároveň je jasné, že imigranti v New Yorku i jinde pracují načerno. Yohana v rozhovoru uvedla, že než se dostala na Randall’s Island, pracovala bez povolení ve státě Virginie. Jerome zase řekl, že si kdykoli může práci sehnat, „ale vždycky pracuju tak týden a další týden nic“. Mnozí přistěhovalci z Latinské Ameriky mezitím v New Yorku prodávají sladkosti ve vozech metra nebo nabízejí jídlo na ulici jiným imigrantům například na stavbách.
Pracovní aktivity cizinců bez dokladů v předvolební kampani kritizuje exprezident Donald Trump, který uvádí, že migranti „berou práci“ Američanům. Zároveň příchod lidí z Mexika prezentuje jako „invazi“ zločinců a slibuje masové deportace, jakkoli by v praxi něco takového bylo velmi obtížné. Demokratická strana v čele s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou mezitím rovněž v imigrační politice znatelně přitvrdila a zdůrazňuje především příslib ochrany hranice.
Imigranti čekající v New Yorku přijetí ve městě hodnotili spíše kladně. „Starají se o nás skvěle, nemám stížnosti,“ řekl další Venezuelan John, zatímco postával na slunci u ubytovny u brooklynského přístavu.
Středisko pro několik tisíc lidí na kraji čtvrti Clinton Hill se po spuštění v loňském roce stalo předmětem mnoha stížností místních, které se týkaly odpadků, postávání v ulicích a nakonec i násilí. V červenci v blízkosti ubytovny někdo zastřelil tři lidi, přičemž dvě úmrtí podle policie souvisela s činností venezuelského gangu. Problémy provázely také fungování stanového komplexu na Randall’s Island, který chce vedení New Yorku do konce února zavřít.
Na obou místech během rozhovorů ČTK s migranty hlídkovalo několik policistů a atmosféra u ubytoven působila poklidně. Lidé posedávali na chodnících či na lavičkách, někteří v tichosti, jiní rozmlouvali se spolubydlícími, v Brooklynu španělsky mluvící migranty zvali na setkání členové náboženského spolku.
Někteří lidé v rozhovorech uvedli, že politickou debatu v USA o imigraci vnímají. „Jestli nás deportují, nic s tím nenadělám… nechávám to v rukách Božích,“ řekla Aidalis, která přišla do New Yorku se dvěma dospělými dětmi z venezuelského města Carúpano.
Jisté znepokojení nad Trumpovou rétorikou dali najevo mladí Kolumbijci Santiago a Andrés z ubytovny na Randall’s Island. „Je to frustrující, když jsme vložili tolik úsilí do toho, abychom odešli z naší země. Sbalili jsme si naše životy do tří zavazadel,“ řekl Andrés, zatímco s kamarádem seděl u vody a hleděl na výškové budovy na protějším břehu.
Santiago dodal, že doma slýchal, jak jsou USA rasistická a xenofobní země. „Ale reálně se mi nic takového nepřihodilo… tahle země se mi hrozně líbí,“ řekl muž z Bogoty. Před ním se v mírném větru vlnila hladina průlivu Harlem River, z jehož druhé strany doléhal hluk dálnice vinoucí se pod sluncem zalitými výškovými budovami Manhattanu.
