Desítky tisíc Francouzů vyšly ve čtvrtek třetí den po výzvě odborů do ulic, aby se domáhaly sociálně citlivější podoby očekávaného návrhu nového rozpočtu. Demonstrace, které jsou početně menší než podobné protesty z poloviny září, začaly v Paříži i řadě dalších velkých měst. Odboráři chtějí přesvědčit k ústupkům premiéra Sébastiena Lecornua, který by měl v příštích dnech představit novou vládu a přednést projev o svých politických prioritách i rozpočtových plánech.
„Už nemůžeme dále snášet, že jsou to pracující lidé, kteří přinášejí veškeré oběti,“ řekla podle agentury AFP na úvod protestu v Paříži šéfka odborového svazu CGT Sophie Binetová. Členové této organizace vyrazili do ulic po boku zástupců další velké skupiny CTFDT.
Podle deníku Le Monde jsou mezi demonstranty pracující z automobilek, průmyslových závodů či zdravotnický personál. Naopak malé je zastoupení učitelů. Ministerstvo školství uvedlo, že ve čtvrtek se ke stávce připojilo necelých sedm procent z nich, zatímco při minulém protestu 18. září to bylo přes 17 procent kantorů.
Podporu protestům vyjádřila i většina zaměstnanců Eiffelovy věže, která se se kvůli tomu musela uzavřít veřejnosti. Kromě toho se v Paříži tvořily přes den kolony, je omezen provoz metra a některé školy zůstaly zavřené, popsal zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Sedmdesát tisíc policistů v pohotovosti po celé zemi
Velké demonstrace se ve čtvrtek konají kromě Paříže i v Bordeaux, Lyonu, Marseille, Nantes či Avignonu. Ministerstvo vnitra v poledne odhadlo, že se na všech mimopařížských shromážděních sešlo okolo 85 tisíc lidí.
V Paříži protest začal až ve 14:00, ale i se započítáním jeho účastníků podle médií patrně čtvrteční účast výrazně zaostane za půlmilionem protestujících z 18. září.
V celé zemi je v pohotovosti 70 tisíc policistů, z toho pět tisíc v hlavním městě. Pro srovnání – 18. září bylo v pohotovosti osmdesát tisíc strážníků, doplnil Šmíd.
Premiér údajně zvažuje požadavky demonstrujících
Zdroje z okolí premiéra agentuře AFP sdělily, že Lecornu zvažuje, že by rozpočet na příští rok mohl odrážet některé požadavky demonstrantů. Mohly by mezi nimi být například daňové úlevy pro méně majetné lidi nebo snížení odvodů na sociální pojištění. „Nic zatím nebylo rozhodnuto,“ citovala AFP zdroj z premiérova kabinetu.
Francie čelí od loňských předčasných parlamentních voleb politické krizi, během níž se neúspěšně pokusili prosadit úsporný rozpočet již tři premiéři menšinových vlád – naposledy François Bayrou, jehož vláda 8. září neustála hlasování o důvěře. Nástupce Bayroua Lecornu je kvůli plánovaným rozpočtovým škrtům pod tlakem ze všech stran – od nespokojené veřejnosti, přes opozici v parlamentu po investory, kteří se obávají rostoucího deficitu země.
Levicové strany a jejich stoupenci chtějí, aby se Francii s jejím zadlužením pomohli vypořádat ti bohatí namísto toho, aby vláda škrtala ve veřejných výdajích – to podle nich nejvíce pocítí lidé s nízkými a středními příjmy.