V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Zásadní je včasné odhalení nádoru nebo přednádorových změn, takzvaných polypů, v tlustém střevě, ze kterých se časem rakovina vyvine. Součástí preventivního vyšetření navíc může být i zákrok, který rozvoji nádoru předejde. Z pacientů, jejichž nádor tlustého střeva či konečníku lékaři odhalí včas, přežije téměř 92 procent, v pozdním stadiu je pětileté přežití méně než sedmnáct procent.

Pravděpodobnost vzniku onemocnění zvyšují podle předsedkyně Ligy a onkoložky Michaely Fridrichové rizikové faktory, jako jsou nadváha, obezita, nedostatek pohybové aktivity či nesprávná životospráva. Česko se také dlouhodobě umisťovalo na čelných příčkách v počtu úmrtí a nových výskytů.

„Dlouho jsme byli na předních příčkách výskytu kolorektálního karcinomu – byli jsme první, druzí, maximálně třetí, nyní jsme spadli na šesté místo v Evropě a na světě jsme na žebříčku hodně nízko, takže prevence a osvěta mají smysl,“ podotkla. Poslední údaje ukazují, že úmrtnost na nádorová onemocnění tlustého střeva a konečníku v Česku sice zůstává vysoká, například proti roku 2008 však klesla až o třetinu.

Screeningy jsou zásadní, zájem ale zůstává malý

Vedle zdravého životního stylu je klíčový právě kolorektální screening, který zlepšuje prognózu onemocnění. „Kolorektální karcinom může probíhat dlouhou dobu bez příznaků, přitom je však důležité, aby byl odhalen v časném stadiu,“ uvedla lékařka.

V Česku od roku 2000 funguje Národní program screeningu kolorektálního karcinomu pro muže a ženy nad padesát let. Bezplatný test zjišťující krvácení do stolice lze absolvovat i doma, zájem o vyšetření je ale podle odborníků stále nízký.

Podle dat Národního institutu SYRI a Národního ústavu pro výzkum rakoviny na screening kolorektálního karcinomu nechodí zejména senioři, lidé se základním vzděláním nebo se středoškolským bez maturity, jak zaznělo na dubnovém odborném semináři.

„Zajímavým zjištěním je fakt, že na screening nechodí jedinci, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi dobrý. Vyvolává to mylný dojem, že vyhledávání zdravotní péče je potřebné pouze tehdy, když se člověk cítí špatně,“ uvedla Michala Lustigová ze SYRI. Kontrole se vyhýbají také ti, kteří dlouhodobě nenavštěvují praktického lékaře a nechodí ani na běžné měření krevního tlaku nebo hladiny cukru v krvi.

Výzkumnice SYRI z dat zjistily, že se až 56 procent osob starších padesáti let screeningu nikdy v životě nezúčastnilo. Více než polovina uvedla, že „nemá žádné příznaky“. Dalších osmnáct procent sdělilo, že neví, proč na screening nešli. Mezi další často uváděné bariéry patřil strach z vyšetření či nepříznivé diagnózy. Naopak jako nepodstatné se ukázaly důvody spojené s dostupností péče. Zmínila je pouze dvě procenta respondentů, kteří se nenechali vyšetřit.

Účast cílové populace, tedy padesátníků a starších, na screeningu stále výrazně zaostává za evropským doporučením. „Důvodem není nedostupnost péče, ale právě nízká zdravotní gramotnost a nedostatečné vnímání potřeby prevence,“ dodala Lustigová. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vzrostla účast na screeningu mezi lety 2011 a 2023 z čtyřiadvaceti na třicet procent.

Kromě nádoru tlustého střeva a konečníku se mohou lidé v Česku preventivně nechat vyšetřit také na rakovinu prsu, děložního hrdla, plic a prostaty. Každý screeningový program je určený pro jinou věkovou skupinu, u plic je omezení na kuřáky.

Loni spuštěný program testování rizika rakoviny prostaty z krve podle únorového prohlášení ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška do konce září 2024 využilo téměř 108 tisíc mužů ve věku 50 až 69 let, skoro devět procent mělo nález, který je třeba dál sledovat. Část těchto preventivních vyšetření je založena na vyšetření speciálním počítačovým tomografem (CT) nebo mamografem.

Léčba je úspěšná, výskyt ale neklesá, říká Fridrichová

Obecně se nádorová onemocnění v Česku podle Fridrichové ale daří léčit. „Je to velmi úspěšné, máme k dispozici stále nové a nové léky. Někdy je potřeba úsilí, protože pojišťovna například léky nehradí, ale můžeme se dostat i k lékům, které dlouhodobě zvyšují šanci na dlouhodobé přežívání pacientů,“ dodala lékařka.

Zmínila však, že výskyt nádorových onemocnění v Česku je značný a bohužel neklesá. „Pořád mírně stoupá incidence, ale úmrtnost je stacionární nebo mírně klesá,“ dodala s tím, že je to dáno prevencí. „Čím více vyšetřujete, tím časnější stádia najdete a tím jsou i vyšší počty záchytu.“

Rizikovější jsou nádory plic nebo slinivky, u nichž většina pacientů nepřežije. Také u nich ale včasný záchyt prognózu výrazně zlepší. Celkově přežívá pět let od diagnózy pětina nemocných s rakovinou plic, u včas zachycených je to přes 65 procent. Od roku 2022 proto lékaři pilotně testují screeningový program u současných či bývalých silných kuřáků, kteří mají rakovinu plic nejčastěji.

Liga proti rakovině slaví 35 let

Liga proti rakovině letos slaví 35. výročí, přičemž samotná sbírka proti rakovině se koná od roku 1997, žluté kvítky nabízejí dobrovolníci ve všech krajích. „Je to největší preventivní akce vůbec, kterou Liga pořádá,“ uvedla Fridrichová. Podle redaktorky ČT Lady Kolovratové se letos do sbírky zapojilo přes 15 500 dobrovolníků napříč Českem.

Minimální příspěvek za květinu je dvacet korun, platit mohou lidé i bezhotovostně pomocí QR kódu. Světle zelená barva stužky u kvítku má podle Fridrichové symbolizovat naději. Zmínila, že loni se vybralo rekordních 25 milionů korun. „Pomohlo nám to, že je možné platit QR kódem, protože spousta lidí už chodí jen s kartami nebo chytrými hodinkami a nemají peníze s sebou,“ podotkla.

Peníze se podle ní rozdělují pořád ve stejném poměru na podporu života onkologických pacientů, podporu vědy a výzkumu a do vybavení onkologických pracovišť a na prevenci a edukaci. Spolu s kytičkou dostanou dárci také letáček s informacemi o prevenci kolorektálního karcinomu a screeningových programech.

Liga proti rakovině má také v Praze na Můstku stánek, ve kterém mohou lidé mimo jiné využít dermatologickou a onkologickou poradnu. Na místě je také kulturní program.

Do neděle 18. května mohou lidé přispět i v některých obchodech, knihovnách či informačních centrech, seznam míst naleznou na webových stránkách sbírky. Přispět na financování aktivit Ligy proti rakovině lze kdykoliv, a to prostřednictvím dárcovských SMS ve tvaru DMS KVET 30 nebo 60 nebo 90 nebo 190 na číslo 87 777. Další možností je zaslat příspěvek na sbírkový účet 6500065/0300.

Podíl.
Exit mobile version