Komerční prezentace Aktual.: 25.11.2024 18:35
Tbilisi – Demonstrující házeli vajíčka na budovu gruzínského parlamentu, kde se dnes poprvé sešlo zákonodárné shromáždění v novém složení. Uvedlo to Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL). Část poslanců ale na zasedání nedorazila, protože opozice nový parlament bojkotuje a výsledky říjnových voleb neuznává. Prezidentka Salome Zurabišviliová dnes prohlásila, že gruzínský parlament přestal existovat, a označila zasedání za protiústavní.
Protestující se utábořili před parlamentem už v neděli večer, aby zabránili poslancům z vládní strany Gruzínský sen ve vstupu do parlamentního komplexu, napsala agentura Reuters. Zákonodárci se do budovy na zahajovací zasedání nicméně dostali. Podle RFE/RL se demonstrujícím kvůli silné policejní přítomnosti vchod nepovedlo zablokovat. Několik tisícovek protestujících venku křičelo na přijíždějící poslance „Rusové“ nebo „otroci“ a lidé na budovu parlamentu házeli vejce, popsal Reuters.
„Černé pondělí v Gruzii,“ napsala na síti X Zurabišviliová, která rovněž poslance vládní strany označila za „otroky.“ „Je mi líto všech těch poslanců, kteří tam seděli se zamrzlými výrazy, protože vědí, že jejich mandáty jsou výsledkem zfalšovaných voleb,“ prohlásila prezidentka v televizním projevu na adresu poslanců vládnoucí strany.
Prounijní hlava státu už dříve označila hlasování za nelegitimní, obvinila Rusko z vměšování a minulý týden požádala ústavní soud, aby výsledky posledních voleb zrušil. Odmítla také vydat dekret o svolání parlamentu. Jeho dnešní zahajovací zasedání označila za protiústavní, mimo jiné proto, že tribunál zatím nerozhodl o její žádosti.
Poslanci podle agentury AP rozhodli, že premiérem bude nadále Irakli Kobachidze z Gruzínského snu a že v čele parlamentu zůstane jeho dosavadní předseda Šalva Papuašvili.
V úterý by měli během druhého dne úvodního zasedání určit datum prezidentských voleb, v nichž se rozhodne o nástupci současné hlavy státu. Volby by se měly uskutečnit ještě letos a to podle nových pravidel. Místo přímého hlasování voličů prezidenta vybere sbor 300 volitelů, v němž budou vedle poslanců také zástupci oblastních a městských samospráv.
V říjnových parlametních volbách podle oficiálních výsledků zvítězil Gruzínský sen, který podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Prozápadní opoziční koalice výsledky neuznaly, označují je za zmanipulované ve prospěch Gruzínského snu a prohlásily, že do parlamentu nevstoupí. Dnešní zasedání podle médií bojkotují a vyzvaly západní diplomaty, aby nový parlament nelegitimizovali svou účastí na zahajovacím zasedání.
Při prvním zasedání 150členného parlamentu tak bylo v sále pouze 88 členů Gruzínského snu, napsala agentura AP. „Je to zápas lidí bojujících za svobodu s lidmi, kteří se snaží upevnit hluboce autoritářský režim,“ řekl jeden z opozičních lídrů Nika Melia, jenž avizoval, že opozice se bude snažit porazit „samozvanou vládu“.
Zasedání parlamentu se účastní miliardář, zakladatel a čestný předseda Gruzínského snu Bidzina Ivanišvili, který je podle agentury AFP považován za člověka, jenž tahá za nitky, aniž by měl v současné době oficiální vládní funkci. Očekává se, že bude chtít, aby ve funkci ministerského předsedy pokračoval dosavadní premiér Irakli Kobachidze. Ten už dříve kritiku provedení parlametních voleb odmítl a podle serveru Civil.ge uvedl, že hlasování bylo spravedlivé, svobodné a demokratické.
Mezinárodní pozorovatelé upozornili, že při říjnových volbách se objevily případy kupování hlasů či zastrašování a že hlasování se konalo v napjaté a nenávistné atmosféře. Mimo jiné byly hlášeny případy vícečetného hlasování. Evropská unie a Spojené státy vyzvaly k prošetření údajných volebních nesrovnalostí.
„Vláda nám ukradla volby. A nejde jen o volby. Je to krádež evropské budoucnosti Gruzínců, gruzínského národa, gruzínské mládeže,“ řekl podle AP během dnešního protestu před parlamentem student Vacho Sebiskveradze.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. Gruzínský parlament letos schválil dva zákony, které prosadil Gruzínský sen a které kritici označují za normy inspirované Ruskem, kde režim zavedl řadu represivních opatření. EU kvůli takzvanému zákonu o zahraničním vlivu pozastavila gruzínský přístupový proces.
