Neobvyklé pohledy do myšlení ruského vůdce Vladimira Putina i momenty jeho svérázného humoru. I na to v knize o svém dvanáctiletém působení ve funkci vzpomíná bývalý finský prezident Sauli Niinistö.
Sauli Niinistö o prvním setkání s Vladimirem Putinem | Video: X/Gerashchenko_en
Niinistö působil jako finský prezident v čase turbulentního geopolitického období, mimo jiné stál v čele státu i při začátku ruské invaze na Ukrajinu. S Putinem se několikrát setkal a na ruského vůdce zavzpomínal ve své knize „Všechny cesty k bezpečnosti“, která vyšla v půlce října. „Paměti ukazují neobvyklý pohled na Putinovo přemýšlení,“ píše web Kyiv Post.
Niinistö například vzpomíná, že Putin „žertoval“ o finské nezávislosti a sebeurčení, často si neodpustil i jízlivou poznámku. Třeba na Petrohradském ekonomickém fóru v roce 2012 Putin nabídl hostům vzácné archivní víno z roku 1845 a poznamenal, jak bylo tenkrát všechno lepší.
Tehdejší finská hlava státu tuto poznámku pochopila jako narážku namířenou právě proti sobě – Finsko bylo totiž v roce 1845 pod ruskou kontrolou a finský stát jako takový neexistoval. Místo toho se území označovalo jako Finské velkovévodství, tedy autonomní říše pod vládou cara. „Rychle jsem se rozhlédl po těch, kteří seděli u stolu, a usoudil jsem, že tato připomínka je určená zejména mně,“ citovala pasáž knihy finská národní televizní stanice YLE.
Zvláštní dary
Finský prezident v knize podrobně popisuje i dary, které mu jeho ruský protějšek předal. Často se kvůli ním cítil nejistě. Jedním z příkladů byla čestná medaile, kterou původně obdržel přední finský státník z 19. století Samuel Werner von Troilov. Bývalý finský premiér ve svých projevech ostře kritizoval politiku cara Mikuláše II. směřující k rusifikaci Finska, následně ho ruský panovník veřejně napomenul. Niinistö uvedl, že viděl mnoho paralel mezi svým politickým životem a životem von Troila, proto toto gesto považoval za kuriózní.
Jako další dar dostal Niinistö od Putina k 70. narozeninám sbírku osobních dopisů, které si vyměňoval finský válečný vůdce Carl Gustaf Emil Mannerheim se svou rodinou. Mannerheim vedl odpor proti Stalinově invazi do Finska v roce 1939, a když nacisté v roce 1941 napadli SSSR, stalo se Finsko de facto spojencem hitlerovského Německa.
O tom, co tato sdělení měla skutečně znamenat, přemýšleli i prezidentští asistenti, napsal Niinistö.
Vstup do NATO jako „chyba“
Po invazi na Ukrajinu se vztahy mezi oběma lídry prudce zhoršily. Niinistö zavzpomínal, že v době před rozhodnutím Helsinek vstoupit do NATO se zdržel toho, aby potenciální vstup do aliance použil jako politický vyjednávací prostředek. Místo toho mu tuto otázku Putin nastolil sám a naznačil, že tehdejší americký prezident Joe Biden se snažil využít této příležitosti k zastrašení Moskvy.
Krátce poté ale finský prezident a premiérka Sanna Marin oznámili rozhodnutí Finska vstoupit do aliance. Oba prezidenti se poté telefonicky spojili. „Vždy jsme spolu mluvili napřímo a myslel jsem si, že bych to tak měl udělat i v tomto případě. Řekl jsem mu tedy, že Finsko nyní vstupuje do NATO,“ popsal Niinistö. Putin podle něj zůstal překvapivě klidný. „Jednoduše řekl: ‚Děláte chybu‘,“ dodal. I tak ale nezapomněl na otázku sebeurčení. „Doufám, že si něco ze svého území ponecháte, Američané jistě převezmou vojenskou kontrolu,“ řekl údajně vůdce Kremlu Niinistövi.
Neberte Rusy tak vážně. Šéf NATO překvapil výrokem v Bruselu, nedávno mluvil jinak (celý článek s videem zde)
„Pojďme nebrat Rusy až tak vážně,“ řekl generální tajemník NATO Mark Rutte | Video: X/VanEmmerickKris
