Ruský prezident Vladimir Putin klade před Ukrajinu a její západní spojence jednu červenou linii přes druhou, ale zatím nikoho zcela nevyděsil. Aktuálně hrozí Západu válkou v případě, že dovolí Ukrajincům, aby jeho zbraněmi udeřili v hloubi Ruska.




1:00

Putin: Západ se přímo zapojí do války s Ruskem, pokud dovolí Ukrajincům používat střely dlouhého doletu na ruské území. | Video: Reuters

Červená linie má být něco nepřekročitelného. Pokud se protistrana přece jen o to pokusí, mělo by to vyvolat odvetu toho, kdo červenou linii položil. Zatím ale Putin vždy ustoupil, připomíná americký server Business Insider.

Únor 2022 – první varování

Po začátku agrese Putin hrozil západním státům, že pokud podpoří Ukrajinu, povede to k následkům, jaké v celé své historii ještě neviděly, a uvedl jaderné síly do stavu nejvyšší pohotovosti. Západ ale poskytl Ukrajině miliardovou vojenskou pomoc a posílal stále účinnější zbraně.

Září 2022 – nová území

Putin zabral rozsáhlou část Ukrajiny a naznačil, že ji bude bránit jadernými zbraněmi. „To není blafování,“ prohlásil. Ukrajina přesto vytlačovala Rusy ze svého území a na okupovanou část své země včetně Krymu zaměřila zbraně dlouhého doletu dodané Západem.

Červen 2024 – údery na ruském území

„Měli by mít na paměti, že jejich země jsou malé a hustě osídlené, což je faktor, se kterým je třeba počítat, než začnou mluvit o úderech hluboko na ruské území,“ prohlásil Putin v červnu na adresu zemí, jako je třeba Česká republika. Spojené státy předtím povolily Ukrajině v omezené míře používat západní zbraně k útokům přímo na ruské území (jako třeba údery systémem HIMARS v Belgorodské oblasti), aniž by to vyvolalo Putinův útok na NATO. Ukrajina ale tvrdí, že plané hrozby svůj účel plní. Západ podle ní dodává zbraně po částech a se zpožděním.

Srpen 2024 – pozemní invaze

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že útok na ruskou Kurskou oblast ukázal, že Putinovy červené linie se hroutí. Rusko v tomto případě jen přesunulo některé jednotky, aby zastavilo postup Ukrajiny, a bagatelizovalo tento vpád.

Nyní je tedy před Ukrajinou a spojenci další červená linie kvůli žádosti o povolení pálit západními střelami dlouhého doletu hluboko na území Ruska. „To by znamenalo, že země NATO – Spojené státy a evropské země – jsou ve válce s Ruskem. A pokud tomu tak bude, pak s ohledem na změnu podstaty konfliktu přijmeme příslušná rozhodnutí v reakci na hrozby, kterým budeme vystaveni,“ řekl Putin.

Na pomoc tentokrát přispěchal svému vůdci ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Oni si tady dělají legraci z našich červených linií. Neměli by žertovat o našich červených liniích,“ poznamenal Lavrov v rozhovoru pro ruskou televizi.

Otázkou tedy nyní zůstává, zda USA a jejich spojenci jsou ochotni i tentokrát vsadit na to, že zisky ohledně povolení pro Ukrajinu převáží nad riziky. „Posledním Putinovým prohlášením bych nepřikládal přílišný význam,“ dodal k tomu například polský premiér Donald Tusk.

Poslední kapka? Pakt s Íránem se může obrátit proti Putinovi, trpělivost dochází. (Celý článek s videem zde)

Do Ruska přes Kaspické moře dorazila první zásilka dvou set íránských střel Fath-360. | Video: Reuters

Podíl.
Exit mobile version