Aktual.: 27.03.2025 06:20
Praha – Profese učitele se změnila, což souvisí s tím, co je od nich vyžadováno i s tím, jak se proměnily děti ve školách. Učitelé by v současné době měli dávat důraz i na jiné věci, kromě znalostí například na to, jak žáci věci prožívají a jak znalosti uplatňují. ČTK to řekl děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík. Děti, které jsou nyní ve školách, jsou podle něj jiné, než ty například před 20 lety. Mají například větší potřebu být chápány jako rovnocenný partner, potřebují častěji impulzy pro udržení pozornosti apod.
„Ta generace má několik takových charakteristik. A pokud ten učitel chce té generaci porozumět a posunout ji v poznání co nejdál, tak by měl vlastně tyhle věci brát v potaz a pracovat s nimi,“ řekl Jančařík. Pokud učitelé aktivně naslouchají a reagují na potřeby dětí, je výuka mnohem efektivnější, uvedl. V pátek oslaví pedagogové Den učitelů, kterým si každoročně připomínají narození Jana Ámose Komenského.
Pokud se učitelé v některých tématech, například otázkách genderu, necítí jistí, je podle Jančaříka dobré se spojit například se specialistou a vysvětlovat problematiku společně. Zmínil školní psychology či sociální pedagogy. Těchto odborníků však podle něj není ve školách dostatek.
Příprava budoucích učitelů se podle Jančaříka proměňuje kontinuálně, při každé nové akreditaci programů učitelství se podle něj fakulta snaží reagovat na potřeby škol. Zmínil také reformu učitelské přípravy, kterou podporuje ministerstvo školství. Jde například o zavedení kompetenčního rámce absolventa učitelství, tedy popis toho, co by měl absolvent umět a jak by měl vypadat učitel po dvouletém adaptačním období.
Počty absolventů učitelských programů na Pedagogické fakultě UK se v posledních letech zvyšují. Zatímco v akademickém roce 2021/2022 bylo absolventů učitelství pro první stupeň ZŠ 71 a pro druhý stupeň základní školy a pro střední školy 205, v akademickém roce 2023/2024 bylo těch pro první stupeň ZŠ 104 a těch pro druhý stupeň ZŠ a pro SŠ 275, informoval Jančařík. V oblasti, kterou vystudovali, zůstává podle něj přes 80 procent absolventů fakulty. Budoucí učitele připravují i například Přírodovědecká, Matematicko-fyzikální či Filozofická fakulta UK.
Absolventi učitelství, kteří přicházejí do škol s novými metodami a ideály, se podle Jančaříka často setkávají ve školách s neporozuměním starších kolegů. „Přitom při množství práce, které učitel má, je velice obtížné sledovat všechny nové trendy. Díky za každého učitele, který se opravdu po celou dobu sebevzdělává, chodí na školení, čte literaturu, zkouší nové metody,“ řekl. Není to podle něj samozřejmé. V současném systému financování to podle něj není oceněné, jelikož neexistuje kariérní řád.
O kariérním řádu se uvažovalo už v minulosti. Zavést ho chtěla někdejší vláda Bohuslava Sobotky (tehdejší ČSSD). Její ministr školství Marcel Chládek původně navrhl čtyřstupňový systém, jeho nástupkyně Kateřina Valachová (oba tehdejší ČSSD) v roce 2016 návrh upravila na trojstupňový. Vedle začínajících a samostatných učitelů počítal s kategorií vynikajících pedagogů. Samostatnými učiteli se měli stát vyučující po dvou letech praxe a atestaci, vynikajícími po sedmi letech praxe a atestaci. Školské asociace se obávaly toho, že by to pro školy znamenalo další administrativní zátěž. Parlament nakonec návrh v létě 2017 odmítl.
