Aktual.: 10.07.2025 13:35
Praha – Stát by mohl v budoucnu přijímat darem i majetek nejasného původu, pokud dodrží podmínky transparentnosti a zajistí náhradu škody způsobené související trestnou činností. Tento návrh možné právní úpravy zmínila ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) ve zprávě, která shrnuje dosavadní zjištění v bitcoinové kauze. K dobrovolnému plnění ve prospěch státu by podle ní mohly v odůvodněných případech přihlédnout soudy, a to uložením mírnějšího trestu, případně trestu pod zákonnou sazbou. Pachatele by to motivovalo k tomu, aby se aktivně podíleli na odčinění škod.
„Bitcoinový dar poukázal na systémový nedostatek, kdy stát, byť je oprávněn majetek pocházející z trestné činnosti konfiskovat, zabavovat a zajišťovat, není oprávněn jej ani v případě, že jsou tu pouze pochybnosti o původu majetku, konsenzuálně přijmout,“ stojí ve zprávě ministryně. Kvůli přijetí miliardového bitcoinového daru od odsouzeného obchodníka s drogami skončil ve funkci ministra předchůdce Decroix Pavel Blažek (ODS).
Bitcoinová kauza podle zprávy ukázala, že stát není systémově připravený nakládat s digitálním majetkem, a chybí právní mechanismy, které by umožňovaly jeho dohodnuté převzetí bez čekání na složité a zdlouhavé soudní řízení. Podobné kauzy budou s rozvojem technologií stále častější, varoval úřad. „V reakci na tuto zkušenost je třeba vážně diskutovat o vytvoření nového právního institutu, který by umožnil předcházet škodám, posilovat právní jistotu a pružně chránit veřejný zájem i důvěru v justici,“ napsal.
Nová úprava by se měla týkat právě těch případů, v nichž bude pochybnost, zda určitá věc je, či není výnosem z trestné činnosti, přičemž její vlastník i stát budou mít společný zájem, aby věc připadla státu. „Předpokladem tohoto postupu bude transparentnost postupu, spravedlivost řešení a dosažení ekonomické výhody pro společnost,“ shrnula zpráva.
Transparentnost lze podle zprávy zajistit jednak zveřejněním záměru státu majetek přijmout, jednak dostatečnou specifikací majetku, aby případní dotčení lidé s právním nárokem k majetku mohli včas vznést své výhrady. Spravedlivost řešení by spočívala v tom, že tito lidé by mohli svá práva uplatnit v zákonem stanovené lhůtě. I po jejím uplynutí by se mohli domáhat náhrady na státu, například v obecné promlčecí lhůtě.
Splnění těchto podmínek by pak podle ministerstva vylučovalo trestnost jednání, které by jinak mohlo naplnit znaky trestného činu praní špinavých peněz, ať už v úmyslné, nebo nedbalostní formě. Součástí právní úpravy by měla být také neodvolatelnost a nepodmíněnost daru.
Autoři zprávy upozornili, že zmíněná úprava není oficiálním a konečným názorem ministerstva, ale jedním z možných úhlů pohledu pro další diskusi. „Ministerstvo se ochotně zhostí role koordinátora takové diskuse, neboť její výsledek může posílit nejenom justici, ale stát jako takový,“ uzavřeli.
