Jakou budoucnost bude vyhlížet česká pravice v případě, že ve volbách propadne Spolu? Kam by se pak ubírala ODS a co by rozpad projektu, jehož ambicí bylo porazit v minulých volbách Andreje Babiše, znamenal pro budoucnost lidovců a TOP 09? Těžko říct – českou pravici by ale jistě čekalo přeskupování sil a hledání nové rovnováhy.
Takřka před dvaceti lety – ve sněmovních volbách v roce 2006 – brala samostatná ODS pod vedením Mirka Topolánka dnes nepředstavitelných 35,38 procenta hlasů.
Po roce 2010 ovšem následoval pád, který vyvrcholil kolapsem strany ve volbách v roce 2013 – toho času jeden ze dvou pilířů polistopadové pravice získal pouhých 7,72 procenta hlasů. A byť od té doby ODS posílila, k podpoře srovnatelné s rokem 2006 se už nikdy ani vzdáleně nepřiblížila.
Proto před minulými volbami vznikla koalice Spolu. Za integračním tahem ODS, TOP 09 a lidovců byly dvě základní úvahy: zamezit propadu hlasů pro strany, jejichž podpora je okolo pěti procent, nebo dokonce pod pěti procenty.
A především: najít způsob, který pravici umožní konkurovat Andreji Babišovi, jehož hnutí ANO je už několik let hegemonem české politiky, a sestavit po dvou volebních obdobích v opozici opět vládu. Což se nakonec také občanským demokratům podařilo.
Letos jde ale koalice Spolu do voleb ve zcela jiné pozici. Minimálně v tom, že Petr Fiala a spol. budou skládat účty za čtyři roky vládnutí. Nejen proto nelze vyloučit možnost, že pravicová koalice tří stran volby tentokrát prohraje.
V danou chvíli lze dokonce říct, že jde o pravděpodobný, i když asi ještě pořád nikoli jistý scénář. A pokud by ve volbách koalice Spolu utrpěla debakl, skoro jistě ji pak čeká dezintegrační scénář.
Hranice neúspěchu
Hranice úspěchu je podle našich informací okolo dvaceti procent hlasů. Pokud by Spolu tedy obdrželo třeba osmnáct, případně ještě méně hlasů, skoro jistě začnou především v ODS sílit hlasy po návratu k samostatné existenci. Pro ni samotnou by to skoro jistě znamenalo návrat k nějaké verzi svého klasického programu, návrat k pravicovějšímu pojetí politiky.
Podstatně složitější výzvě by ovšem čelili lidovci a TOP 09. Politolog Aleš Michal připomíná ještě jeden moment, který může sehrát zásadní roli – poměr sil jednotlivých stran v nové sněmovně.
„Umím si představit hezký výsledek lidovců zejména díky mobilizaci na Moravě, což může jejich pozici posílit. Projekt se taky určitě hodí víc do vlády než do opozice, očekávám, že Spolu v opozici by reálně nechalo opět trochu víc vyniknout identity jednotlivých stran,“ míní Michal.
Lidovci by se podle něj v opozičních lavicích snažili o něco víc odlišit od ODS. „V případě volebního neúspěchu taky ve všech třech stranách patrně převládne nespokojenost. A ta může k moci vynést zejména současnou vnitrostranickou opozici, což v případě ODS i KDU-ČSL znamená spíš kritiky integrace,“ myslí si politolog.
Otázka podle něj potom je, zda by případný rozpad koalice byl postupný a samovolný, či zda by se jednalo formální rozpuštění. „Pokud by byl výsledek Spolu někde mezi dvaceti a třiadvaceti procenty, čekal bych první možnost. Pro ODS by to znamenalo zejména návrat k jasné stranické profilaci, ale taky k vnitrostranickému konfliktu,“ uvažuje Michal.
Podle něj by v takové situaci více vynikly spory mezi hodnotovými konzervativci a liberály. U lidovců by to pak z jeho pohledu znamenalo posílení nepragmatických konzervativců. „A TOP 09 by nakonec v případě rozpadu Spolu čekal pokles de facto na komunální úroveň,“ má jasno Michal.
Rétorická pravice
Také podle jeho kolegy Jakuba Lyska by se v případě rozpadu koalice Spolu ODS vrátila rétoricky k pravicovější formě politiky. Nemyslí si ale, že i v ekonomické dimenzi.
„Očekával bych to spíše v otázce kulturních válek a identit, jako je postoj k Evropské unii, k menšinám a podobně,“ míní. Pokud jde o ekonomiku, ODS podle něj již delší dobu není úplně pravicová, protože háji regulaci trhu a daňové benefity ve prospěch vyšší střední třídy.
Pokud jde o lidovce, Lysek si myslí, že by si museli najít jiného partnera. Podle něj se například nabízí, aby to KDU-ČSL v takové situaci znovu zkusila se Starosty a nezávislými.
„Taková koalice by fungovala asi lépe než koalice Starostů s Piráty. A TOP 09? Ta by nejspíše asi definitivně zanikla,“ předpovídá Lysek. Ostatně strana, kterou kdysi zakládali Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek, mimo Prahu a Brno fakticky neexistuje.
Politolog Ladislav Cabada má pak za to, že klíčové pro budoucnost Spolu nebude, kolik získá ve volbách hlasů. „Podstatnější než procenta bude povolební situace této aliance. Pokud by měla možnost znovu sestavit vládu, případně se na ní podílet, nebude pro její rozpad existovat důvod,“ má jasno. Pokud ale naopak skončí v opozici, za zásadní Cabada považuje, v jaké kondici se v ní ocitne.
Riziko marginalizace
Cabada připomíná, že je v danou chvíli TOP 09, jejíž samostatná podpora se pohybuje někde mezi dvěma a třemi procenty, bez jasného lídra.
„Nejen proto,“ dodává politolog, „pro ni může být setrvání v koalici Spolu výhodnější než pro lidovce.“ Nicméně ani KDU-ČSL podle něj není v situaci, kdy by se v případě samostatné existence nevystavovala hrozbě marginalizace na celostátní úrovni. „Osud SOCDEM by zde mohl být varováním,“ míní.
Na závěr našeho rozhovoru ale říká, že pokud po volbách nenastane situace, kdy by část poslanců Spolu, asi primárně z ODS, z podnětu nějakého nového vedení své strany podpořila vládu hnutí ANO, koalice Spolu bude i v případné opozici pokračovat ve vzájemné spolupráci.
„Jako primární program by v takové konstelaci nejspíš prezentovala snahu zachovat maximum z klíčových politik nynější vlády Petra Fialy,“ uvažuje Cabada.
Jeho kolega Lubomír Kopeček má navíc za to, že volební výsledek Spolu pod dvaceti procenty hlasů není příliš pravděpodobný. „I když to úplně vyloučené taky není,“ dodává.
A připomíná, že Spolu v šetřeních sociologických agentur dlouhodobě disponuje výsledky na této hranici. „A podle mě je solidní šance, že se jí povede získat část voličů, kteří ještě nejsou rozhodnutí, koho budou volit. Jak velká část to ale bude, je otevřené.“
Podle Kopečka je také dobré brát v úvahu, že se obě menší strany koalice Spolu, tedy lidovci a TOP 09, bez nějakého spojenectví či většího spojence na celostátní úrovni s ohledem na nízkou voličskou podporu neobejdou.
„Pro ODS je pak Spolu dlouhodobě způsob, jak zvyšovat svůj politický význam, jinak by to byla strana s podporou deseti až patnácti procent voličů. „Což na získání pozice premiéra v českých poměrech nestačí,“ uzavírá Kopeček.
