Před pěti lety zaznamenalo Česko první potvrzené případy covidu-19. Virus se v tu chvíli už rozšířil do velké části světa. Začalo dlouhé období, kdy se střídavě omezoval a znovu rozvolňoval život společnosti. Tehdy se také do veřejného prostoru začaly ve velkém dostávat informace, které nebyly vždy založené na ověřených faktech. A to o samotném viru, ale také o možnostech předcházení nákaze či o léčbě onemocnění.

Nemoc se začala šířit z Číny, která uzavřela epicentrum nákazy, jímž bylo město Wu-chan a dlouho bránila zahraničním expertům k přístupu na tamní tržiště, o kterém se spekulovalo jako o místu prvního přenosu viru na člověka. Nejlepší způsob, jak epidemii objasnit, tak zmizel.

Šířit se začaly i první fámy a dezinformace. Příkladem byla fotografie, na níž bylo viditelné velké množství na zemi ležících osob. Sloužila jako ilustrace mrtvol v čínských ulicích. Původně se přitom jednalo o uměleckou performanci. Zemřelé osoby se však na čínských ulicích, byť ve výrazně menším rozsahu, skutečně vyskytovaly, což potvrdil jiný, tentokrát už pravý snímek.

Nový zpravodajsko-publicistický čtrnáctideník ČT24 zaměřený na informace v souvislostech. Pořad mapuje hlavní události v tuzemsku i zahraničí, informace zveřejňované na sociálních sítích, monitoruje veřejnou debatu, rozebírá fakta a výroky zpravodajské agendy. Každou druhou sobotu ve 12:30 na ČT24.

Virus postupem času dorazil i do Evropy. Nejprve s tragickými důsledky do Itálie, kde se naplno objevilo dilema mezi ochranou veřejného zdraví a fungující ekonomikou. Osud Itálie byl varováním i pro Česko. Přišla první karanténa. Poprvé se zavřely školy či restaurace – v dalších měsících a letech ta nejspornější opatření.

Někteří šiřitelé nepravdivých informací skončili u soudů

Výraznou součástí pandemie byla polarizace společnosti. Zastánci a odpůrci proticovidových opatření se napadali především na sociálních sítích. Za některá videa se jejich autoři dokonce dostali před soud. Výrazně častěji se začalo objevovat slovo dezinformace. Podle definice ministerstva vnitra se jedná o „systematické a úmyslné klamání“. Česká legislativa ale tento pojem nezná. Soudní líčení proto v této souvislosti řeší konkrétní trestné činy jiné povahy.

Například Patrik Tušl a Tomáš Čermák na jednom ze zveřejněných videí pronásledovali prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Oba muži také pouštěli sirénu před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra. Soud Tušla poslal za pronásledování a výtržnictví do vězení na devatenáct měsíců. Čermák si kvůli jinému videu vyslechl ještě vyšší trest. Podle soudu vybízel k násilí na politicích a za podporu a propagaci terorismu si odpykává pět a půl roku.

Nejčastěji ale soudy u videí ze sociálních sítí trestají čin šíření poplašné zprávy. Podmínku za to dostala třeba bývalá novinářka Jana Peterková, která mluvila třeba o údajných úmrtích seniorů po očkování. Soudních líčení se účastnili mnozí její příznivci.

Podmíněný trest dostal také bývalý poslanec Lubomír Volný. Ten prohlašoval, že se kvůli léku ivermektin plánují vraždy pacientů. V případě aktivisty Pavla Zítka a jeho slov o negativních účincích očkování soud zatím verdikt nevynesl.

Pořad De facto se věnoval také zvyšování evropských výdajů na obranu a snaze Evropské unie udržet tempo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nezůstat stranou při rozhodování o Ukrajině. Pořad se zaměřil také na roli a přesnost takzvaných exit pollů.

Podíl.