Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.

Koncem června proběhl v Haagu summit NATO, kde se státy mimo jiné zavázaly, že do roku 2035 budou vynakládat na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Dosavadní hranice přitom byla ani ne na polovině.

„Summit NATO, pět procent, velké číslo – nevím, jestli dobře čteme, co tam vlastně proběhlo. Byla to velká show, ve které Spojené státy, pojišťovna bezpečnosti pro Evropu, chtěly slyšet, že se bude platit vyšší pojistné. Ti pojištění zase chtěli slyšet, že pojistný kontrakt v tom případě nepochybně platí,“ zhodnotil summit Hampl.

„Ani jedna ze stran si však nemůže být úplně jistá, že obě dvě konstatování naprosto nepochybně platí,“ dodal. Odkázal přitom na článek pět Severoatlantické smlouvy, podle kterého se členské státy Aliance zavazují vzájemně si pomoct v případě napadení, a také na skutečnost, že USA po evropských členech Aliance požadují, aby na obranu vynakládaly více financí než doposud.

Největší pozornost vzbuzuje otázka, jakým způsobem bude Evropa včetně Česka, které se k závazku vynakládání pěti procent HDP do roku 2035 také připojilo, vyšší výdaje na obranu financovat. „Myslím, že většina států se přihlásila k pěti procentům a neměla to na domácí scéně projednáno tak, aby věděla do detailu, jakým způsobem bude investovat u sebe doma, a jaké to bude mít dopady. On to totiž nikdo neví,“ podotkl Zajíček.

„Jak to, že tu debatu vedeme teď? Pár dnů zpátky to někdo slíbil, a tu debatu vůbec neotevřel,“ zkritizoval Středula údajnou nepromyšlenost některých významných aspektů zmíněného závazku. „Politici by měli nejprve zvážit, do jaké míry to je možné, a to se tady neodehrálo,“ je přesvědčený.

Příliš mnoho drahých priorit

Podle Hampla existují tři možnosti, kde na vyšší obranné výdaje vzít peníze – vybrat dodatečné daně, půjčit si nebo přehodnotit priority. Poslední možnost považuje přitom za klíčovou.

„Máme mnoho drahých priorit, přišli jsme o levné energie z Ruska, bezpečnostní deštník, a je dobré se zamyslet nad tím, zda by nebylo vhodné priority přeskládat,“ upozornil. „Všechno financovatelné není, obzvlášť pokud zůstává dál jedinou statutární prioritou EU velmi nákladná dekarbonizace,“ dodal šéf rozpočtové rady.

Podobný názor zastává také Zajíček. „Souhlasím, že Evropa musí přeskládat priority. Pokud mluví o konkurenceschopnosti a obranyschopnosti, potom se bavme o tom, jak využít tlaku na konkurenceschopnost současně se zvyšováním obrany a odolnosti Evropy,“ uvedl. Zároveň se shodl s Hamplem v tom, že pokud je prioritou konkurenceschopnost a obranyschopnost kontinentu, budou muset některé klimatické cíle včetně dekarbonizace počkat.

Zbrojení může být příležitostí pro český průmysl

Středula však věří, že zvyšování výdajů na obranu může být v konečném důsledku také příležitostí pro tuzemský průmysl. „Pokud se bavíme o konkurenceschopnosti v této oblasti, měli bychom se soustředit na to, abychom tady vyráběli, co jsme schopni, a tím se nám peníze vrátí v podobě hospodářského růstu,“ sdělil. Za nejlepší variantu financování vyšších výdajů na obranu totiž považuje navýšení státních příjmů z celkového hospodářského růstu.

S tím, že rozsáhlé zbrojení je pro Česko obrovská příležitost, souhlasí také Zajíček. „Máme do toho jít velmi aktivně, sobecky prioritizovat své zájmy. Máme zbrojovky, tradiční, velmi renomovaný kvalifikovaný zbrojní průmysl, jako obranný průmysl vyvážíme do devadesáti osmi států světa. V některých segmentech – třeba výrobě letadel nebo některých zbraňových systémů, patříme k absolutní špičce,“ zdůraznil prezident Hospodářské komory.

Hampl je však ohledně spoléhání se na navyšování příjmů v důsledku hospodářského růstu skeptický. „Prognózy nepočítají s tím, že se vrátíme k časům šestiprocentního růstu. Většinou se bavíme o jednom, dvou nebo dvou a půl procentech. Neexistuje tak velký nárůst toho koláče, který umožnuje bez dalšího zaplatit všechny nové priority, které přibývají, a nechat nedotčené všechny existující, které máme,“ vysvětlil Hampl s tím, že nárůst veřejných rozpočtů není dostatečný k pokrytí všech priorit.

„Zvyšovat daně nelze donekonečna“

Středula také připomenul, že existují možnosti, jak navýšit příjmy státního rozpočtu zvýšením daňové výnosnosti. „Za posledních několik let se snížila daňová výnosnost pro veřejné rozpočty o tři sta miliard korun. Přehodnoťme naše stará rozhodnutí,“ vyzval. Zároveň však zdůraznil, že nepřichází dle jeho názoru v úvahu žádná redukce v oblasti sociálních výdajů.

Daně však dle Hampla do nekonečna navyšovat nelze. „Jestli má (ekonom a italský expremiér Mario) Draghi v něčem pravdu ve své zprávě, správně popisuje, že Evropa je spíš přetížena daňovým břemenem oproti jiným částem světa. Není to tak, že máme nekonečný prostor zatěžovat ekonomiky nekonečně dlouho dalším typem zdanění,“ připomenul expert takzvanou Draghiho zprávu.

Při tom dle jeho názoru Unie k tomuto scénáři směřuje. „Když se bavíme o nových zdrojích pro EU, financování všech priorit, bavíme se o tom, že by měla mít nějaké další zdroje, to znamená nový typ zdanění, nebo budou muset státy do Unie platit mnohem větší členský příspěvek,“ zdůraznil Hampl.

Podíl.
Exit mobile version