Ve Vimperku vybrali loni od řidičů, kteří překročili rychlost, čtyřiadvacet milionů korun. Takzvané stacionární radary umisťuje řada obcí. Někteří řidiči to ale zpochybňují. Podle nich není na prvním místě bezpečnost a plynulost silničního provozu, ale zájem obcí si pokutami zvýšit rozpočet. Starostka Vimperka Jaroslava Martanová (STAN) naopak postup brání a vidí v něm pozitivní efekt, stejně jako zástupce BESIPu Tomáš Neřold. Debatu k tématu v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.

Nepřiměřená rychlost loni na českých silnicích způsobila mnoho smrtelných nehod. Polovina řidičů přiznává, že přestupek páchá. „Řidiči nejčastěji říkají: Já jsem jel rychle, protože jsem musel, protože jsem spěchal. Těch několik minut nestojí za následky tragických nehod,“ řekl ředitel BESIPu Neřold.

Obce se mnohdy snaží odradit od rychlé jízdy stacionárními radary. Například ve Vimperku loni vybrali na pokutách dvacet čtyři milionů korun. „My jsme problém řešili od roku 2010, kdy jsme měli informativní radary, nepomohlo to. Snížili jsme rychlost u základní školy, mateřské školy na čtyřicet kilometrů v hodině. Nepomohlo to. Po deseti letech jsme přistoupili k úsekovému měření, kde máme jasné cedule ‚měření rychlosti‘. A dáváme tím řidičům příležitost, aby v úseku zpomalili,“ řekla starostka Vimperka Martanová.

„Stacionární radary provozuje v drtivé většině městská policie. Očekával bych, že naopak bude méně přísná než republiková policie. Je anomálií, aby městská policie trestala přísněji než republiková. Městská policie by měla naopak pozitivně motivovat k dodržování povinností,“ poznamenal advokát Dušan Hebort.

Překročení rychlosti do deseti kilometrů v hodině

Podle něj víc než polovina všech zaevidovaných přestupků je za překročení rychlosti do deseti kilometrů v hodině, což označuje za jasný signál, že obcím nejde o bezpečnost, ale o peníze. Míní, že radary nemají správný efekt – vyvolávají stres mezi řidiči, rozhořčení. „My je prvotně potřebujeme motivovat pozitivně a tu represi mít až jako sekundární,“ dodal.

Účinek od roku 2021 do letošního roku je podle starostky Vimperka pokles přestupků o čtyřicet procent. „Ze čtyřiadvaceti milionů korun jde třináct milionů na výdaje na správu přestupků. A o zbývající část se dělíme s dvěma obcemi, které mají úseková měření,“ vysvětlila.

Podle Neřolda je legislativa v tomto směru vyvážená. „Radary nebo kamery se využívají v řadě evropských zemí a nikde nedochází k jejich zpochybňování. Výsledky z těch radarů jsou skoro stoprocentně uplatňovány. Ty radary jsou tam pro bezpečnost,“ podotkl.

Podle starostky Vimperka to není pilíř příjmu obcí, jak se říká. „Za loňský rok to pro nás bylo necelých pět procent z rozpočtového určení daní a to rozhodně není něco, co by naplňovalo náš rozpočet a mohli bychom za to dělat velké investice. Nám jde především o bezpečnost našich občanů, dětí a lidí, kteří přijíždějí do našeho města,“ ujistila.

Velikonoce jsou na silnicích rizikové

Období Velikonoc patří v dopravě mezi nejrizikovější části roku. I letos policisté dopředu upozorňovali, že budou dohlížet na dodržování pravidel. Zkontrolovali přes třiadvacet tisíc řidičů, skoro u pěti tisíc z nich zjistila policie nějaký přestupek. Nejčastěji šlo o překročení povolené rychlosti. Padly pokuty za víc než 6,7 milionu korun.

Na místě přišlo o řidičské oprávnění víc než sto lidí. Nejčastěji kvůli alkoholu, v sedmapadesáti případech. Dalších dvaačtyřicet řidičů si v nejbližší době nebude smět sednout za volant kvůli velmi rychlé jízdě a pět protože užilo návykové látky.

Podíl.
Exit mobile version