Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
„Jak jsem každému jasně řekl, Grónsko je nezbytné pro (americkou) národní bezpečnost a pro bezpečnost světa. Není cesty zpět – všichni se na tom shodují,“ napsal na své sociální síti Truth Social.
„Musíme ho mít. Musí to (Dánové) udělat. Neumí ho ochránit, Dánsko, jsou to skvělí lidé,“ řekl americký prezident na Floridě novinářům. „Ty lídry znám, jsou to velmi dobří lidé, ale ani tam nechodí (do Grónska),“ poznamenal. Dánsko i USA jsou členy NATO.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová se už dříve a opakovaně proti Trumpovým výrokům ohradila a prezidenta vyzvala, aby s hrozbami anexí přestal.
Téma Grónsko bude hýbat Davosem
Trump povede tento týden rozsáhlou americkou delegaci v Davosu. Uvedl, že zde chce hovořit s některými stranami o Grónsku, podle Reuters ale neupřesnil s kým. Dánsko podle agentury Bloomberg kvůli napjaté situaci týkající se ostrova odřeklo na WEF svoji účast.
Trump se chystá vystoupit v Davosu ve středu. Jeho vystoupení bude zřejmě nejvíce sledovanou událostí WEF, zvláště po jeho víkendovém oznámení, že od února uvalí mimořádné desetiprocentní clo na Dánsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko, Finsko, Británii a Norsko, které podle něj bude platit, dokud USA nebudou mít dohodu o Grónsku. Dotčené země se podle Trumpa postavily proti jeho přání získat ostrov. Pokud nebude ani do června dosaženo dohody, pak se clo podle Trumpa zvýší až na 25 procent.
Evropané odmítají americký nátlak. Britský premiér Keir Starmer zároveň řekl, že je odhodlán udržet silné a konstruktivní vztahy mezi Británií a USA. Německý kancléř Friedrich Merz chce reagovat rozvážně a přiměřeně.
Evropská komise v pondělí uvedla, že EU by se chtěla vyhnout eskalaci sporu s USA a najít řešení, ale v případě zavedení cel je připravena podniknout odvetná opatření.
Trump pohrozil Francii clem na víno
Francouzský prezident Emmanuel Macron napsal Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko a navrhl mu schůzku v Paříži. Trump zveřejnil Macronovu textovou zprávu na své sociální síti Truth Social. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický.
Zdroj blízký Macronovi sdělil Reuters, že zpráva, kterou Trump sdílel, je skutečně od francouzského prezidenta. „Ukazuje to, že francouzský prezident hájí stejnou linii veřejně i v soukromí,“ řekl agentuře zmíněný zdroj.
Francie podle zdroje Reuters blízkého francouzské prezidentské kanceláři považuje celní hrozby ke změně zahraniční politiky Paříže za nepřijatelné a neúčinné.
Trump také zveřejnil na své sociální síti Truth Social dva upravené snímky, které ukazují Grónsko i Kanadu jako americké území. Na jednom z nich Trump vztyčuje v Grónsku americkou vlajku.
Americký ministr financí věří v uklidnění situace
Americký ministr financí Scott Bessent věří, že evropské země nevyhrotí své vztahy s Washingtonem kvůli Grónsku. Bessent to podle agentur prohlásil v úterý na WEF.
„Jsem si jist, že lídři nepřistoupí k eskalaci a že to bude vyřešeno způsobem, který bude velmi dobrý pro všechny,“ řekl Bessent novinářům. Dále podle AP uvedl, že americké vztahy s Evropou zůstávají silné. Obchodní partnery vyzval, aby se hluboce nadechli a nechali napětí vyvolané Trumpovou hrozbou cel odeznít. „Naše vztahy podle mě nebyly bližší,“ dodal podle AP.
Grónsko bude na programu Evropského parlamentu
O napětí kolem Grónska budou v úterý debatovat europoslanci. Na plénu ve Štrasburku vystoupí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která se vyjádří i k situaci v Íránu a Venezuele.
Debata o Grónsku byla na lednové plenární zasedání Evropského parlamentu zařazena ještě před tím, než Trump oznámil zavedení dodatečných cel na některé členské země Evropské unie.
Ceny kovů reagují na grónskou krizi
Investoři mezitím přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli Trumpově oznámení o uvalení cel. Cena zlata v úterý poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cena stříbra v úterý vystoupila až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů (1981 korun) za unci, později však klesla.
Cena zlata vykazovala kolem 7:45 SEČ nárůst o zhruba 0,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 4710 dolarů (zhruba 98 200 korun) za unci. „Trumpův agresivní přístup k mezinárodním záležitostem a jeho touha vidět nižší úrokové sazby jsou pro drahé kovy velmi příznivé,“ uvedl Tim Waterer ze společnosti KCM Trade.
Investoři vnímají zlato jako bezpečné útočiště v dobách nejistoty. Za celý loňský rok se cena kovu zvýšila o 64 procent. Kromě geopolitického napětí přispěly k růstu ceny zlata i pokračující nákupy ze strany centrálních bank, nižší úrokové sazby a slabší kurz dolaru.
