Komerční prezentace Aktual.: 3.02.2025 11:51

Brusel – Rusko je podle dánské premiérky Mette Frederiksenové hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu. Evropská unie musí více spolupracovat v obraně i odstrašení, uvedla předsedkyně dánské vlády před zahájením dnešního neformálního summitu EU v bruselském paláci Egmont. Frederiksenová rovněž zopakovala, že Grónsko je součástí Dánského království a není na prodej. Reagovala tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by chtěl území získat.

„Stále si myslíme, že žijeme v mírových časech. Neříkám, že jsme ve válce, ale musíme změnit naše nastavení, posílit obrannou produkci a více spolupracovat,“ uvedla dánská premiérka. Vydávat na obranu dvě procenta HDP, což bylo současným cílem zemí NATO, není dostatečné a je třeba dávat více peněz, dodala.

Šéfka dánské vlády se dnes opět vyjádřila i na adresu nového amerického prezidenta, který si činí nárok na Grónsko. „Grónsko je součástí Dánského království, je částí našeho území a není na prodej,“ uvedla Frederiksenová.

Donald Trump už před návratem do Bílého domu opakovaně hovořil o tom, že pro Spojené státy je získání Grónska otázkou bezpečnosti. Na dotaz novinářů nevyloučil, že pokud Kodaň odmítne ostrov prodat, podnikne ekonomické či vojenské kroky. Kodaň i Grónsko shodně tvrdí, že ostrov není na prodej a že o své budoucnosti rozhodnou výhradně místní obyvatelé.

Debatu o navýšení výdajů na armádu a zbraně znovu otevřel právě Trump, který krátce před nástupem do funkce na začátku ledna prohlásil, že by státy NATO měly dávat na obranu pět procent HDP. To je výrazně nad současným dvouprocentním cílem. Takového výsledku přitom nedosahují ani samotné Spojené státy, uvedla agentura Reuters.

Navýšení výdajů na obranu podporuje i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Musíme toho udělat víc, máme válku přímo v Evropě,“ uvedla Kallasová s tím, že to bude znamenat i obtížná rozhodnutí v některých zemích. Většina zemí NATO zatím dává na obranu jen kolem dvou procent HDP, Česko tohoto cíle, domluveného už v roce 2014, dosáhlo poprvé loni. I generální tajemník aliance Mark Rutte už dříve vyzval ke zvýšení objemu peněz, rozhodne se o tom nejspíš na letošním summitu NATO v Haagu. Spekuluje se o číslu 2,5 až tři procenta.

Neformálního summitu se vůbec poprvé účastní i nový belgický premiér Bart De Wever, který se stal předsedou vlády teprve dnes ráno. „Byli jsme v Evropě trochu líní, Putin nás ale probudil. Myslím, že bychom měli na obranu dávat více,“ řekl novinářům. Bylo by podle něj rovněž chybou myslet si, že se Evropa dokáže ubránit sama, je tedy potřeba, aby pokračovala úzká spolupráce s NATO i se Spojenými státy. „Pět procent? Doufáme, že se dostaneme na vojenské výdaje ve výši dvou procent, diskuze o vyšším cíli jsou na pozdější debatu,“ reagoval nový belgický premiér na dotaz, co říká na návrh prezidenta Trumpa o navýšení obranných výdajů.

 

Podíl.
Exit mobile version