Zástupci členských států EU se shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, který se má soustředit na jeho stínovou flotilu. Dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. O jaké země jde, nebylo bezprostředně jasné, nejedná se však o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady.
Nová omezení se zaměří na lodě z takzvané ruské stínové flotily, tedy zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty. Na příslušném seznamu by mělo být téměř dvě stě lodí včetně ropných tankerů. Na sankční seznamy rovněž přibydou další osoby a společnosti, které se podílejí na agresi Moskvy vůči Ukrajině. Podle diplomatických zdrojů má jít o pětasedmdesát osob a subjektů napojených na ruský vojenský průmysl a třicet společností zapojených do obcházení sankcí.
Sankcím by také měli čelit soudci a prokurátoři angažovaní v případech vězněných opozičních politiků Vladimira Kara-Murzy a Alexeje Navalného, který zemřel v ruském vězení.
Server Politico doplňuje, že sedmadvacítka bude v rámci balíčku také rozšiřovat právní možnosti jak sankcionovat lodě, které ničí podvodní infrastrukturu, nebo ruská propagandistická média.
„Budeme muset jít dále, protože dosavadní sankce neodradily (ruského vládce) Vladimira Putina od pokračování jeho útočné války,“ uvedl pro Reuters francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, podle něhož je zásadní, aby sankce byly koordinovány s opatřeními Spojených států. Proto se ve čtvrtek plánuje sejít s americkým republikánským senátorem Lindsey Grahamem.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý řekl, že protiruské sankce budou zpřísněny, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Tím chce patrně vyvinout tlak na Putina před jeho možným čtvrtečním setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Turecku.
Nové sankce mají být schváleny již dvacátého května
Členské země ještě musí po dohodě svých diplomatů nové sankce potvrdit formálně, očekává se, že se tak stane v úterý 20. května v rámci jednání ministrů zemí EU.
Původně se spekulovalo, že balíček bude obsahovat také zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy, nakonec ale Komise od tohoto kroku upustila. Narazila totiž na odpor některých zemí a zároveň panuje nejistota ohledně alternativních zdrojů.
Pro schválení sankcí je potřeba jednomyslnost. Maďarsko se Slovenskem, které udržují s Ruskem úzké vztahy, už několikrát zopakovaly, že jakékoli sankce týkající se energetického sektoru zablokují. Jeden z diplomatů zapojených do vyjednávání uvedl pro Politico: „Existuje spousta dalších možností, které byly v předchozích balíčcích vynechány… Pokud chceme, aby měly sankce opravdový dopad, logicky se nabízí energetický a bankovní sektor. Je to ale komplikované kvůli Maďarsku.“
EU kromě sankčních balíčků jedná také o ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska, k němuž má dojít v rámci plánu RePowerEU. Nové legislativní návrhy jsou v této oblasti podle serveru Politico očekávány v červnu.
