Tato raketa, jejíž název v ruštině odkazuje na lískový ořech, byla použita při útoku na západoukrajinský Lvov, kde zasáhla kritickou infrastrukturu. Podle ukrajinských úřadů se jednalo o jednu z nejrozsáhlejších kombinovaných operací posledních měsíců, během níž Rusko vypustilo desítky raket a stovky dronů.
Demonstrace síly
Použití Orešniku je vnímáno nejen jako vojenský úder, ale i jako politický signál – demonstrace technologických schopností Moskvy v době, kdy se na mezinárodní scéně znovu mluví o možném diplomatickém řešení konfliktu.
Podle ukrajinského letectva dosahovala střela Orešnik rychlosti až 13 tisíc kilometrů za hodinu, což výrazně komplikuje její zachycení protivzdušnou obranou. První potvrzené nasazení této zbraně Rusko proběhlo už v listopadu 2024 při útoku na Dnipro, nynější úder ale ukazuje, že Moskva je připravena tento typ rakety používat opakovaně.
Orešnik je navíc konstruován tak, aby mohl nést i jadernou hlavici, což z něj činí zbraň se silným odstrašujícím potenciálem. Kreml tvrdí, že jeho použití je „odpovědí“ na údajný pokus Ukrajiny zasáhnout rezidenci prezidenta Vladimira Putina, což Kyjev i Spojené státy odmítly jako nepravdivé.
Čtyři mrtví, desítky zraněných
Součástí stejné vlny útoků byl i takzvaný dvojitý úder na hlavní město Kyjev, kde Rusko kombinovalo raketové a dronové útoky. Zahynuli při nich čtyři lidé, včetně jednoho záchranáře, který byl zasažen při poskytování pomoci obětem prvního výbuchu. Desítky dalších utrpěly zranění a několik obytných domů bylo vážně poškozeno. Útoky vyřadily část dodávek vody a elektřiny a zasáhly i budovu katarské ambasády.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na síti X varoval, že Rusko záměrně míří na civilní infrastrukturu a snaží se zlomit odolnost ukrajinské společnosti v zimním období.
Nasazení Orešniku vyvolalo ostré reakce i v zahraničí. Evropská unie označila použití této hypersonické střely za jasnou eskalaci konfliktu a varování nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu a Spojené státy. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové jde o další důkaz, že Moskva dává přednost vojenskému tlaku před skutečnou diplomacií. Kyjev zároveň oznámil, že bude žádat mimořádná jednání v rámci OSN, NATO i evropských institucí.
