Na české obranné výdaje měla jít v roce 2024 poprvé po devatenácti letech dvě procenta hrubého domácího produktu. Jen rozpočet ministerstva obrany činil 151 miliard korun, což je meziročně o čtyřicet miliard víc. Utratit obrovský balík však pro resort Jany Černochové (ODS) vypadá jako poměrně náročný úkol, a tak ministerstvo stejně jako dřív musí loni nevyužité peníze převést do dalšího roku.
Na konci listopadu obrana vyčerpala 109 miliard z celkových 151. Na poslední měsíc roku jí tak zbývalo utratit ještě 42 miliard. A byť Blanka Cupáková, vrchní ředitelka ministerské ekonomické sekce, v polovině prosince na tiskové konferenci hlásila, že utraceny jsou už 1,9 procenta hrubého domácího produktu, je jisté, že obrana všechny přidělené peníze nedokázala vyčerpat. Přesné a definitivní údaje však zatím k dispozici nejsou, redakce je od ministerstva do vydání textu nezískalo.
„Je evidentní, že se budou muset přesunout z letošního rozpočtu do příštího roku další miliardy,“ rýpnul si už v listopadu na jednání sněmovního výboru pro obranu poslanec Radovan Vích (SPD).
Efektem nevyčerpaného rozpočtu zřejmě bude, že skutečně utracená suma peněz v roce 2024 nedosáhne dvou procent HDP. Tedy cíle, který si vláda stanovila a který po členských státech vyžaduje NATO. Jen pro srovnání – předloni obrana nedokázala utratit 1,1 miliardy korun, v roce 2022 pak 1,9 miliardy.
„Je to z toho důvodu, že ministerstvo obrany neumí smysluplně nakupovat, vypisovat včas výběrová řízení, která vyvíjí tlak na snížení ceny. A když to nevychází, je tady všeobecné zaklínadlo zálohové platby, což jsou podle mého názoru mrtvé peníze,“ kritizoval poslanec Vích, kdysi též profesionální voják a zaměstnanec obrany, dlouholetou praxi resortu. Aby totiž ministerstvo snižovalo nespotřebovanou sumu, předplácí si některé nákupy více, než původně plánovalo.
Ministryně Jana Černochová (ODS) s takovými útoky nesouhlasí. V polovině prosince novinářům sdělila, že peníze, které přebydou za rok 2024, jsou především důsledkem nedokončených nebo zrušených výběrových řízení v druhé polovině roku.
„Když se ukazuje, že jsme ty věci netrefili nebo dodavatelé nedodávají tak, jak měli, tak hledáme náhradní opatření, což je strašně těžké,“ řekla k tomu v listopadu na schůzi branného výboru ředitelka Cupáková.
Třeba na splátku pronájmu čtrnácti gripenů letos z obranného rozpočtu odešlo 1,7 miliardy korun. Příští rok je v plánu stejná suma. | Foto: ČTK
„Nespotřebované výdaje se budeme položku od položky snažit veřejnosti vysvětlit, aby někdo neříkal, že jsme neschopní, protože jsme chtěli hodně peněz a teď je neumíme utratit,“ prohlásila Černochová.
„Umíme je utratit, uměli bychom utratit mnohem víc peněz, ale prostě ne všechny věci máme z logických důvodů v ruce – neovlivníme rychlost výběrových řízení, neovlivníme třeba i námitky, které mohou být na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, neovlivníme ani to, že subdodavatelé něco nedodají a my to jako koncový uživatel potom odneseme,“ popsala Černochová novinářům.
Na dotaz Aktuálně.cz pak ministryně obrany uvedla, že jedním z projektů, který zkomplikoval čerpání loňského rozpočtu, je i nákup francouzských houfnic Caesar na podvozku Tatra a s ním související pořízení munice. „My jsme v poměrně nekomfortní situaci,“ zhodnotila Černochová postavení ministerstva.
Oproti původním plánům se totiž odsouvá jak dodávka samotných zbraní, jak Aktuálně.cz informovalo první, tak dělostřeleckých granátů. Na jejich výrobě kooperují zbrojovky STV Group a CSG. Firmy se v minulých týdnech začaly veřejně napadat a obviňovat, kdo nese za zpoždění vinu.
Každopádně zálohová jedna miliarda korun, kterou loni chtěla obrana na munici uvolnit, v rozpočtu zůstala. „To je právě jeden z projektů, který jsme měli naplánovaný z hlediska čerpáni. Pokud tady opravdu nebude dodrženo to, co mělo být, budeme muset uplatňovat sankce,“ dodala Černochová.
