Komerční prezentace Aktualizace: 30.05.2024 12:57
Londýn – Analýza finančních darů 200 politických stran v 25 zemích Evropské unie ukázala, že čtvrtinu darů získaly extremistické a populistické strany. Jejich podpora od soukromých dárců v posledních letech roste a zvyšuje prostředky, které mají tato uskupení k dispozici před červnovými volbami do Evropského parlamentu, napsal dnes deník The Guardian.
Předvolební průzkumy naznačují trend vzestupu silně konzervativních, euroskeptických a proruských stran. Jejich příjmy v letech 2019 až 2022 sledovalo více než 20 médií pod vedením investigativní skupiny Follow the Money, společně pak vydali dokument nazvaný Transparency gap o struktuře financování stran i dostupnosti informací v jednotlivých zemích.
„Většina politických stran je značně závislá na státních dotacích. Výjimkou je Německo, kde (strany) dostávají stovky milionů eur od soukromých osob a firem,“ píše se v dokumentu. Podobná je situace i v Nizozemsku.
Jen u zhruba 30 procent soukromých dárců strany zveřejní jejich identitu. Pouhých sedm zemí EU vyžaduje od stran zveřejnění původu všech veřejných i soukromých finančních příjmů. Částku, o jejímž původu není nic známo, dokument vyčíslil na 660 milionů eur za čtyři sledované roky.
Soukromé financování zahrnuje peníze od dárců, členské příspěvky a příspěvky od vlastních kandidátů a funkcionářů strany. Do veřejné části se řadí prostředky od státu, půjčky od dárců a další příjmy, jako jsou zisky z fundraisingových akcí a vlastnictví nemovitostí.
Analýza ukazuje, že krajně pravicové, krajně levicové a populistické strany získávají dohromady více než polovinu finančních prostředků, které poskytli soukromí dárci, ve Slovinsku, Itálii, Polsku, Maďarsku, Portugalsku a Řecku. V poslední jmenované zemi je to dokonce 80 procent a většinu získala krajní levice. Česká republika je těsně pod evropským průměrem 25 procent, nejúspěšnější jsou při získávání darů populisté, píše The Guardian.
Analýza si všímá rapidního vzestupu objemu darů extremistů ve Francii. Před pěti lety na pravicové Národní sdružení (RN) a Znovudobytí! (Reconquête!) a levicovou Nepodrobenou Francii (LFI) připadalo jen 13 procent prostředků vybraných od dárců ve Francii. V roce 2022, kdy se Marine Le Penová neúspěšně utkala v prezidentské volbě s Emmanuelem Macronem, získali extremisté ve Francii 38 procent všech soukromých příspěvků.
V Lotyšsku, kde britský deník očekává úspěch protievropských a populistických kandidátů do Evropského parlamentu, se neveřejné financování těchto stran za čtyři roky zvýšilo z devíti na 36 procent. Hlavní zásluhu na tom má populistická středopravicová strana Lotyšsko na prvním místě (LPV).
V Maďarsku strana Fidesz, která je u moci 14 let, získala 55 procent všech nestátních prostředků. Polské Právo a spravedlnost (PiS), které bylo donedávna u moci, bralo v roce 2022 celkem 44 procent všech nestátních darů v zemi.
