Více než čtvrtina dospělých v Česku je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) obézní a očekává se další nárůst. Nevyvážená strava souvisí až se čtvrtinou úmrtí, kterým by bylo možné předejít. Obezita zvyšuje riziko rakoviny nebo nemocí srdce.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve středu v tiskové zprávě informoval, že zahájil aktualizaci výživových doporučení. Česko je neobnovilo téměř dvacet let, a proto už neodpovídají současným vědeckým poznatkům. První verze doporučení by měla být hotová do konce letošního roku, finální po diskusi a testování v roce 2027.
„Jsme si dlouhodobě vědomi toho, že oficiální nutriční doporučení chybí,“ uvedla nutriční epidemioložka ze zdravotnického ústavu Eliška Selinger, která byla pověřena organizačním vedením projektu. „V tomto a příštím roce ale budeme mít konečně k dispozici i aktualizované údaje o české stravě, které pro tvorbu realistických doporučení potřebujeme,“ doplnila.
Podle ředitelky ústavu Barbory Mackové už dvacet let stará doporučení neodpovídají tomu, co doporučují současní zahraniční experti. Velký důraz se v nich například klade na hodnoty Body Mass Indexu (BMI), tedy poměru váhy k výšce. Podle Mackové ale chybí jiná měřítka, například podíl tuku v těle. Doporučení ohledně alkoholu zmiňují maximální doporučenou dávku, podle Mackové ale nedostatečně varují, že i nízké dávky mohou vést k vyššímu riziku rakoviny.
„V soudobých doporučeních jiných států je také kladen mnohem větší důraz na konzumaci ovoce a zeleniny, celozrnných obilovin či omezení konzumace volného cukru. Některé státy také již zařazují doporučení týkající se vysoce průmyslově zpracovaných potravin,“ řekla Macková.
Výživová doporučení tvoří základ pro vzdělávání i tvorbu státní politiky v oblasti výživy. Na začátku procesu jejich aktualizace bude rešerše vlivu jednotlivých skupin potravin na zdraví a informace o současných stravovacích návycích Čechů. Výsledky a jejich grafickou podobu chce ústav před vydáním otestovat, aby byly srozumitelné pro různé skupiny obyvatel.
Ústav zdůraznil, že jejich vznik musí být nezávislý na komerčních vlivech. V pracovní skupině zasedají odborníci na veřejné zdraví, výživu, sociologii a pedagogiku. „I přestože zemědělsko-potravinářský sektor je samozřejmě důležitý pro zajištění stravování obyvatel, jeho zájmy nemusí být vždy v souladu se zájmy zdraví,“ upřesnila Selinger. Všichni členové pracovní skupiny proto podle ní podepíší prohlášení o finančním střetu zájmů.
Aktualizace výživových doporučení je součástí Národního kardiovaskulárního plánu na roky 2025 až 2035, který schválila koncem loňského roku vláda. Klade si za cíl snížit nemocnost chorobami srdce a cév v české populaci. Ty patří mezi nejčastější příčiny úmrtí, umírá na ně až třetina lidí.
