Autorka Mia Ballardová Plachou dívku nejdříve vydala vlastním nákladem. Ovšem loni na podzim dílo znovu vydalo i nakladatelství Hachette v Británii a plánovalo vydání americké verze letos na jaře. Po obvinění, že autorka se z velké části spoléhala při psaní knihy na AI, nakladatelství stáhlo minulý čtvrtek dílo z trhu, informoval deník The New York Times.
Ballardová, která ve Velké Británii prodala téměř 2 tisíce výtisků Plaché dívky, použití AI při jejím psaní popřela. Deníku The New York Times v e-mailu sdělila, že umělou inteligenci použil editor, kterého si najala k editaci původní verze novely.
„Tato kontroverze mi v mnoha ohledech změnila život, mé duševní zdraví je na historickém dně a moje jméno je zničené kvůli něčemu, co jsem osobně ani neudělala,“ napsala Ballardová. S tím, že nemůže blíže vysvětlit, jak byla kniha pomocí AI upravena, protože ji nyní kvůli tomu čeká právní řízení.
Hororový román pojednává o dívce, která na internetu potkala muže, který jí nabídl, že zaplatí všechny její dluhy, pokud se stane jeho „mazlíčkem“. Nakladatelství Hachette ho popsalo jako „neomlouvající se, niterný horor o pomstě“.
Ovšem v několika recenzích knihy, například na platformě Goodreads, čtenáři začali upozorňovat na opakující se fráze, špatné formátování, gramatické chyby a matoucí metafory. Mimo psané recenze na knižních platformách se na internetu objevilo i YouTube video, které do detailu rozebírá, proč se právě toto dílo jeví být napsané umělou inteligencí. To od svého vydání v lednu zhlédl už více než milion lidí.
Tato obvinění způsobila na knižním trhu poprask, a tak se zakladatel a generální ředitel Pangramu, programu pro detekci umělé inteligence, Max Spero rozhodl provést test celého textu. „Jsem si velmi jistý, že je to z velké části vytvořeno AI, nebo s její velkou podporou,“ uvedl poté Spero pro The New York Times a výsledek svého výzkumu zveřejnil na síti X.
Deník The New York Times provedl vlastní rozbor několika pasáží z díla a pomocí nástrojů pro detekci AI našel příklady charakteristické pro text vygenerovaný umělou inteligencí. Mezi ně patří mezery v logice, nadměrné používání přídavných jmen a pravidlo tří (princip psaní, který používá trojici příkladů, událostí nebo postav, jelikož to může být považováno za uspokojivější než jiné počty).
Zatímco Plachá dívka je první knihou, která byla stažena z trhu kvůli využití umělé inteligence při její tvorbě, není to ojedinělý příklad, kdy nakladatelé museli zkoumat, zda autoři AI použili. Deník The New York Times popsal hned několik případů, kdy editoři rozpoznali tvorbu umělé inteligence, jež byla vydávána za autorskou. Byly ovšem zachyceny včas, před případným zveřejněním.
„Toto je pozitivní důkaz toho, co mnozí z nás považovali za problém, že se stane. A to se teď stalo,“ řekl o kontroverzi kolem Plaché dívky Thad McIlroy, konzultant pro nakladatelský průmysl, deníku The New York Times.
Velká část knižního průmyslu se umělé inteligence obává a studie z minulého roku ukazuje, že více než polovina dotazovaných autorů v Británii očekává, že AI nahradí jejich práci. Na druhou stranu ne všichni se na situaci dívají zcela negativně a uznávají, že umělá inteligence může být přínosná ve výzkumné a plánovací části jejich tvorby.
Mnoho vydavatelů používání AI výslovně nezakazuje, ovšem dlouhodobě se spoléhají na smluvní klauzule, které vyžadují potvrzení autorů, že jejich dílo je „originální“. Tento závazek mnoho lidí v knižním průmyslu vidí jako faktický zákaz používání umělé inteligence při tvorbě textů či ilustrací.
