Aktual.: 30.03.2026 14:40
Praha – Výpočet průměrné mzdy v Česku se změní. Nebude už vycházet z výkazů a údajů od vzorku firem, ale nově z výdělku každého pracovníka v zemi. Stanovení přesnější částky umožní jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Český statistický úřad (ČSÚ) ji začne zveřejňovat od příštího roku. Do budoucna ji plánuje oznamovat ne za čtvrtletí, ale měsíčně. Novinářům to dnes řekl předseda ČSÚ Marek Rojíček. JMHZ se spouští od 1. dubna. Nahradí víc než dvě desítky formulářů. Zaměstnavatelé zašlou údaje o zaměstnávání, pracovnících, výdělcích, odvodech či daních jednou měsíčně elektronicky.
„Zásadní změna práce s daty (po zavedení JMHZ) je v tom, že jsme je dnes měli za úroveň podniků a za výběr firem a v tuhle chvíli přecházíme na kompletní pokrytí ekonomiky. Je důležité, že se nesbírají data jen na úrovni firem, ale i jednotlivých zaměstnanců. Mění se podstata naší práce. Budeme ukazatele – zejména průměrnou mzdu – skládat odspoda od jednotlivých zaměstnanců… Do budoucna můžeme přejít na měsíční frekvenci publikování dat, což je pro sledování vývoje ekonomiky zásadní,“ uvedl Rojíček.
Průměrná mzda patří ke klíčovým ekonomickým ukazatelům. Slouží mimo jiné pro stanovení minimální mzdy v zemi, vyměřovacího základu pro odvody živnostníků, valorizace penzí či započítání doby péče do důchodu.
Nově budou mít statistici data o vyplaceném výdělku a odpracované době u zaměstnanců více než 400.000 zaměstnavatelů. Údaje srovnají s dosavadními výkazy. Oba modely se budou nějaký čas překrývat. V příštích čtvrtletích ČSÚ pak nastaví výpočet. Od příštího roku začne nový výsledek zveřejňovat. „Co se týká letošního roku a nájezdu jednotného měsíčního hlášení, je pro nás důležité udržet zejména kontinuitu výpočtu průměrné mzdy,“ podotkl šéf ČSÚ.
Statistici díky JMHZ získají podrobnější údaje o výdělcích podle vzdělání, profese, věku či pohlaví. „Bude možné sledovat mzdy lékařů, IT specialistů, sociálních pracovníků, učitelů, všech možných profesí i délky praxe. Bude možné sledovat změny na trhu práce. Dnes nebylo možné sledovat, jak zaměstnanci přecházejí z firem do firem či z odvětví do odvětví,“ popsal Rojíček.
Podle něj data z hlášení umožní ve spojení s bydlištěm zjistit třeba i to, jak lidé dojíždějí za prací. Dosud tyto informace byly jednou za deset let ze sčítání lidu. Přehled bude i o nákladech práce či o uplatnění s určitým vzděláním. „Z pohledu statistických dat nás to skutečně dostává na velmi vysokou úroveň těch nejvyspělejších zemí. Srovnal bych to se Skandinávií, co se týká registrů a statistického vytěžení dat,“ dodal Rojíček.
Podle vrchního ředitele sekce IT ministerstva práce Karla Trpkoše o údaje z jednotného měsíčního hlášení stojí řada resortů a institucí. Zmínil třeba ministerstvo spravedlnosti kvůli stanovení výživného. Data by měla posloužit také k lepšímu nastavení rekvalifikací či ke zjednodušení vyřizování úvěrů, kdy banky budou moci získat potvrzení o výdělcích žadatele s jeho souhlasem ze systému.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












