Komerční prezentace Aktual.: 18.11.2025 13:25
Praha – Na nynější a budoucí důchody v Česku bylo na konci loňska potřeba 280 procent HDP. Tolik činily takzvané penzijní nároky na důchodový systém do začátku příštího století i pro dnešní dvacátníky. Hodnota nároků dosahovala v minulém roce více než 22,5 bilionu korun. Meziročně se zvedla téměř o 866 miliard korun. Jen zhruba tři procenta celkové sumy představovalo dobrovolné spoření v takzvaném třetím pilíři. Podíl důchodových nároků na HDP se meziročně snížil o pět procentních bodů, a to díky růstu nominální hodnoty HDP. Vyplývá to z údajů které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Statistici modelují podle výše průměrných penzí a jejich valorizací hodnotu penzijních nároků, které je potřeba pokrýt do konce života. Vycházejí z počtu nynějších penzistů i z projekcí o vývoji počtu obyvatel, tedy možného počtu budoucích důchodců. V potaz berou obyvatele nad 20 let. Předpokládají, že už mohou platit odvody. Období končí rokem 2103, kdy poslední započítaný v modelu dosáhne 100 let. Zohledňují se i makroekonomické ukazatele či nastavení vyměřovacího základu. Počítá se s platnými zákonnými pravidly. Změny penzijního systému, které jsou sice schválené, ale neplatí, se nezohledňují. Statistici v komentáři poukazují na to, že výsledná hodnota není součástí státního dluhu či ukazatelem udržitelnosti penzijního systému.
„Absolutní hodnota penzijních nároků se v roce 2024 meziročně zvýšila o 865,7 miliardy korun. Tento růst byl způsoben především změnami modelových parametrů, které vedou k takzvanému přecenění nároků. Klíčovou roli v tomto ohledu sehrály koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu a koeficient růstu mezd,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Penzijní nároky dosahovaly loni celkem přes 22,538 bilionu korun. Odpovídalo to 280 procentům HDP, meziročně o pět procentních bodů méně. Absolutní hodnota nároků se sice zvýšila a podíl HDP zvedla o 11,1 procentního bodu, současně ale rostla nominální hodnota HDP, která přispěla ke snížení o 16,1 procentního bodu.
Nároky ze státního důchodového pilíře činily loni přes 21,974 bilionu korun, tedy 273 procent HDP. Sedm procent HDP představovaly pak nároky ze spoření z třetího pilíře, celkem to bylo 564,3 miliardy korun. Podle statistiků penzijní nároky ze spoření tvoří stabilně jen tři procenta celkové nárokové sumy. Celkem 73 procent nároků na státní penze připadá na starobní důchody, 14 procent na invalidní a 13 procent na pozůstalostní.
Celková hodnota penzijních nároků současných důchodců činila ke konci loňska téměř 8,5 bilionu korun. Je to 38 procent celkové sumy. Částka postupně klesá, jak příjemců ubývá. U budoucích penzistů naopak poroste. Nejvíc důchodů se bude vyplácet v polovině století, a to v letech 2050, 2051 a 2052. Nejpočetnější generace tvořili loni podle statistiků lidé mezi 49 a 52 lety, tedy takzvané Husákovy děti. Nejsilnější skupinou byli ti, kterým je 50 let. Na konci roku 2024 to bylo přes 193.800 mužů a žen. Nejvyšších hodnot budou důchodové nároky dosahovat kolem roku 2038, kdy do důchodu odejdou narození v roce 1973, uvedli statistici.
Situaci musí členské státy EU modelovat každé tři roky od roku 2015. ČSÚ stav zjišťuje dobrovolně každý rok.
