Problémem není jen samotná hudba, ale především nešťastně zvolený název, který v českém kontextu nabírá i jiný význam. Singl Vlajka vznikl ve spolupráci s producenty Vincentem Stefánssonem, Valentinem Glagem a Enthicem.
„Máme před sebou olympijské hry a tak jsem se hecnul a vyšel z komfortní zóny. Snažil jsem se vžít do role sportovců, na které je během takto velkých eventů vyvíjen obrovský tlak, a napsat takový song, který bych jako někdo, kdo reprezentuje svoji zemi, chtěl slyšet. Slova, která by mě motivovala a zároveň nesoudila, když něco nedopadne podle představ,“ okomentoval sám zpěvák své nejnovější dílo na sociální síti.
Má to ale háček
Název Vlajka neodkazuje pouze k národnímu symbolu, ale je také spojený s kolaborantským hnutím z dob protektorátu a později se stejnojmennou kapelou, která v devadesátých letech patřila k tuzemské neonacistické scéně. Pro zpěváka s angolskými kořeny jde o paradox; název, jímž chtěl vyjádřit hrdost na svou zemi, historicky patří skupinám, které by ho kvůli jeho barvě pleti a původu odsoudily.
Kromě nechtěných historických konotací se zpěvák stal obětí vlny nenávisti na sociálních sítích. Kritici mu vyčítají „nečeský“ hudební styl i jeho původ, přestože je Cristovao rodákem z Plzně a v roce 2017 se stal mistrem Evropy v bojovém sportu jiu-jitsu, o rok dříve obsadil první místo na Českém poháru série 4×4 ve snowboardingu.
Tohle není naše kultura?
Celá situace kolem olympijské písně tak spíše než sportovní nadšení odhalila trvající neschopnost části české společnosti přijmout odlišnost, a to i u člověka, který pro dobrou reprezentaci země udělal více než většina jeho kritiků.
Cristovaovi vyčítají, že zvolil hudební žánr, který není pro Českou republiku právě tradiční, ale vychází z tvorby Afroameričanů. „Tohle není naše kultura,” uvádí například jeden z nespokojených posluchačů. „Jako vážně? Co on má společného s Českem? Vždyť nemá ani české jméno,” rozčiloval se jiný z diskutujících.
Podobných komentářů na sociálních sítích je velké množství, obsah i forma odhalují internetové dno. Jedno ale mají všechny společné – odpor k odlišnostem.
Zdroj: Topmuzika.cz, Kutura21.cz, iDnes.cz
