Komerční prezentace Aktual.: 3.09.2025 13:36
Praha – Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.
ČR se pro nákup připojí k rámcové dohodě německého ministerstva obrany s výrobcem KNDS, společný nákup umožňuje podle českého ministerstva snížit jednotkovou cenu tanků. Podpis dohody a odeslání závazné objednávky očekává ministerstvo v příštích týdnech, uvedlo v tiskové zprávě. Záměr připojit se k nákupu tanků Leopard 2A8, který organizuje Německo, oznámila vláda loni v červnu. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že ČR plánuje nakoupit až 77 tanků v šesti modifikacích za 52,1 miliardy korun.
V první fázi ČR nakoupí 44 velitelských a bojových tanků za 32,76 miliardy korun s DPH. Součástí ceny jsou systémy vlastní a protiminové ochrany i integrovaná logistická podpora zahrnující náhradní díly či školení. Dalších 1,49 miliardy korun s DPH Česko vynaloží na přizpůsobení tanků pro potřeby české armády. Částka zahrnuje například komunikační a spojovací prostředky, kamuflážní nátěr, národní označení a kulomety. „V tomto případě bude kupní smlouva uzavřena přímo s výrobcem tanků společností KNDS a zahrnuta do ní je i munice pro vojskové zkoušky,“ uvedlo ministerstvo. Dalších pět miliard korun úřad vyčlení na inflační a kurzovou rezervu.
Živě: Tisková konference po jednání vlády
Nové tanky vybaví především přáslavický 73. tankový prapor. Některé dostane za účelem výcviku Vojenská akademie ve Vyškově, dalšími bude částečně přezbrojen 153. ženijní prapor v Olomouci. Předpokládaná doba životnosti je 30 let, tanky by tak v české armádě měly sloužit do roku 2060.
Rámcová dohoda umožní ministerstvu v budoucnu nakoupit vedle 44 velitelských a bojových tanků dalších až 14 Leopardů 2A8 ve stejných verzích. Pořízeny budou podle finančních možností resortu. Obrana plánuje i nákup 17 až 19 tanků Leopard 2A8 v dalších čtyřech modifikacích, a to tanky vyprošťovací, mostní, ženijní a pro výcvik řidičů. „Na tuto akvizici bude uzavřena separátní smlouva (nebo smlouvy), pokud Německo dokončí jednání s dodavateli,“ poznamenal úřad. Celkem by tak česká armáda měla v budoucnu disponovat minimálně 61 tanky Leopard 2A8, v maximálním počtu jich bude 77.
Součástí nákupu bude i zapojení českého obranného průmyslu, firem bude podle ministerstva minimálně 11. Podílet se mají zejména na výrobě jednotlivých komponent tanků. Zapojí se nejen do výroby strojů pro ČR, ale i do dodávek pro další zákazníky. Dohoda předpokládá rovněž zapojení do zajištění životního cyklu tanku. „Dojednaná průmyslová spolupráce dosahuje v těchto dnech částky minimálně dvě miliardy korun, ale ta částka bude nabývat,“ uvedla Černochová.
Ministerstvo už loni v prosinci uzavřelo smlouvu na dodání 14 bojových tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH s firmou Rheinmetall Landsysteme. Dříve Německo darovalo Česku za pomoc Ukrajině tři desítky bojových a vyprošťovacích tanků Leopard 2A4. Tanky Leopard v české armádě nahrazují stroje sovětské výroby T-72, které podle ministerstva nesplňují podmínky moderního bojiště.
Obrana koupí ruční zbraně od České zbrojovky v hodnotě až 4,26 miliardy korun
Ministerstvo obrany koupí ruční zbraně od společnosti Česká zbrojovka v hodnotě až 4,26 miliardy korun bez DPH. Pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsné granátomety i pistole, a to včetně příslušenství. Zakázku dnes projednala vláda, uvedla Černochová.
Zakázka bude zadána formou rámcové dohody. „Ta se nám v minulosti osvědčila, protože můžeme čerpat podle finančních prostředků a potřeb,“ řekla Černochová. Dohodu úřad s českým výrobcem uzavře na roky 2025 až 2031, podpis smlouvy je plánován v nejbližších dnech, informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.
Obrana navazuje na dosavadní spolupráci s Českou zbrojovkou, s níž v předchozích 15 letech uzavřela dvě smlouvy na pořízení zbraní a příslušenství za celkem zhruba šest miliard korun. Šlo o dodávky několika desítek tisíc kusů zbraní. Vojáci tím získali výzbroj v ráži Severoatlantické aliance (NATO).
Resort pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsný granátomet CZ GL 40 mm a pistole CZ P-10 C, a to i s příslušenstvím. Půjde o optoelektronické zaměřovače včetně denní a noční optiky i laserových zaměřovačů, soupravy náhradních dílů, soupravy zbrojířů, pouzder a obalů. Nemusí být vyčerpáno celých 4,26 miliardy korun bez DPH, zbraně se budou nakupovat v dílčích objednávkách podle aktuálních potřeb.
„Pokračující spolupráce s českou firmou, která patří mezi deset největších výrobců těchto zbraní na světě, je zcela logickým krokem,“ uvedla Černochová. „Pořízení zbraní je nezbytné k úplnému dokončení přezbrojení armády ručními palnými zbraněmi a obměně zbraní, jejichž životnost bude postupně končit,“ podotkl dříve zástupce náčelníka generálního štábu Pavel Lipka.
Obrana nakoupí 18 vozidel pro speciální síly za zhruba 1,7 mld. korun bez DPH
Ministerstvo obrany nakoupí 18 lehkých obrněných vozidel Supacat Extenda pro speciální síly české armády zhruba za 1,7 miliardy korun bez DPH. O nákupu dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu, podrobnosti uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Zakázka je rozdělena na dvě části, podvozky za 32,6 milionu britských liber bez DPH (zhruba 871 milionů korun bez DPH) dodá společnost LPP, jejich technické zhodnocení za 810 milionů korun bez DPH pak zajistí Vojenský technický ústav (VTÚ).
Zakázku kritizovalo opoziční hnutí ANO, mimo jiné kvůli podnikání náměstka ministryně obrany Františka Šulce před nástupem na ministerstvo.
Jednání vlády se podle Černochové účastnil i náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Vysvětloval důležitost a potřebnost právě těchto vozidel pro speciální síly české armády,“ uvedla. Nákup v předchozích měsících několikrát projednával sněmovní výbor pro obranu, naposledy se jím zabýval v červnu.
Předseda hnutí Andrej Babiš letos v březnu propojoval dřívější podnikání náměstka ministryně obrany Šulce s jeho současnou funkcí na obraně mimo jiné právě v souvislosti se zakázkou na vozidla Supacat. Šulc spojení odmítl, projekt na vozidla pro speciální síly se podle něj zvažoval ještě dříve, než přišel na ministerstvo. Uvedl také, že z projektu o nákupu od firmy Supacat, kterou zprostředkovává firma LPP holding, se z předběžné opatrnosti vyloučil. Šulc před nástupem na ministerstvo vlastnil společnost RobotScientific, do které vstoupila společnost LPP holding a až po jeho odchodu jí dala svůj název, dodal.
Vozidla Supacat mají podle ministerstva nahradit zastaralou techniku, především letitá vozidla Land Rover a zároveň doplnit jejich logistickou schopnost, kterou dříve plnilo lehké nákladní vozidlo Tatra. „Nyní budou příslušníci speciálních sil schopni logistiku dlouhodobých operací zabezpečit na bojových vozidlech,“ uvedl úřad.
Obrana vozidlo vybrala na základě studie proveditelnosti, která hodnotila 14 různých typů vozidel od devíti výrobců. Mezi kritérii byla maximální mobilita a průchodnost i v extrémním terénu, vysoká nosnost a možnost přepravovat zásoby a výzbroj pro více dnů samostatného působení, modulární konstrukce umožňující rychlé přizpůsobení vozidla typu mise a prostředí a schopnost transportu prostředky vzdušných sil. Ze studie podle ministerstva vyplynulo, že potřeby speciálních sil je schopno naplnit pouze vozidlo Supacat.
Stroj podle úřadu využívají i speciální síly některých dalších spojeneckých zemí, například USA či Dánska. Vozidla jsou určena především pro nasazení v pouštích, polopouštích, stepích a horském prostředí, typicky v Africe či na Blízkém a Středním východě.
Zakázka se skládá ze dvou částí. První je pořízení podvozků vozidel Supacat od společnosti LPP, která je výhradním zástupcem jejich výrobce pro ČR. VTÚ pak zajistí jejich technické zhodnocení, které podle ministerstva zahrnuje mimo jiné pořízení a integraci zbraňových či komunikačních systémů.
