Události: Vzestup respiračních onemocnění v Česku (zdroj: ČT24)
Respiračních onemocnění v Česku přibývá a situace se nejspíš bude v nejbližší době zhoršovat. Lékaři v tomto týdnu evidovali nejvíc případů covidu-19 od začátku roku. Podle hlavní hygieničky Barbory Mackové i šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jde ale o očekávaný nárůst spojený s podzimními měsíci. Plošná opatření tak zatím nejsou v plánu, vhodná doba je nicméně na očkování.
V prvních říjnových dnech evidovali lékaři průměrně víc než 1300 pozitivních testů. V pondělí jich bylo dokonce přes dva tisíce. Odborníci připomínají, že jde pouze o počty na základě testů. „V té populaci při vysoké nakažlivosti stávajících subvariant covidu nebo toho viru můžeme počítat, že je násobně víc, to znamená, že může být denně nakaženo pět, šest sedm, osm tisíc lidí,“ odhaduje Dušek.
V ordinacích praktických lékařů stoupá zájem o vakcíny. Třeba v ordinaci Ludmily Bezdíčkové v Praze tento týden naočkovali skoro 140 lidí proti covidu a 110 proti chřipce. „Onemocnění se projevuje i teď jako chřipkovité provázené zvýšenou teplotou, zimnicí, třesavkou, bolestí kloubů a svalů, někdy průjmem a suchým kašlem,“ uvedla lékařka.
Očkovat se nechal na obě nemoci znovu i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). „Máme dostatek léků na covid, obou klíčových. Spotřeba léků obrovským způsobem narůstá v posledních týdnech, i ve srovnání s loňským rokem je vyšší,“ uvedl šéf resortu.
Pokud jde o covid, i letos na podzim se jedná o varianty omikronu, sdělila Macková. „To znamená, že očkovací látka, kterou teď máme k dispozici, má ochranný účinek proti variantám, které tady máme,“ konstatovala hlavní hygienička.
Pokoje vyhrazené pro pacienty s covidem
Na odděleních Všeobecné fakultní nemocnice v Praze už vyčleňují pokoje pro nemocné s covidem. „Jsou to pacienti ve věku šedesát, sedmdesát, víc. Pacienti jsou hospitalizovaní na neurologické klinice, nefrologii, geriatrické klinice,“ říká náměstkyně ředitele Dita Svobodová.
Dveře pokojů označuje upozornění na infekci, způsob jejího přenosu i bezpečnostní pokyny pro personál. „Jaké pomůcky a jak by měl být ochráněn personál, který tam vstupuje, tady vidíme, že jsou pomůcky připravené, aby je personál mohl využít,“ popisuje Svobodová.
Při péči o lidi s covidem platí režim jako u jiných infekcí. Lékaři sice očekávají, že počet hospitalizovaných poroste, se situací během pandemie se ale podle náměstkyně ta současná srovnávat nedá. „To byla doba, kdy byly vyčleňovány ne pokoje, ale celá oddělení, personál tam musel být kontinuálně, musel se střídat,“ vzpomíná Svobodová.
Česká televize oslovila dvanáct fakultních nemocnic, přičemž polovina z nich hlásí nárůst hospitalizovaných s covidovou infekcí. Podle Válka jsou počty srovnatelné s loňským rokem. Nejvíce pacientů je aktuálně ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, Thomayerově nemocnici v Praze nebo Fakultní nemocnici Brno, kde jde většinou o starší lidi nad sedmdesát let, chronické i onkologické pacienty.
Podobně jako v Plzni, na Bulovce, Olomouci nebo pražské Všeobecné fakultní nemocnici má většina lehký až středně těžký průběh. Fakultní nemocnice u svaté Anny zase pečuje o dva postcovidové případy.
Omezené návštěvy
Nemocnice v Pelhřimově od čtvrtka kvůli narůstajícím počtům respiračních onemocnění omezila návštěvy na lůžkových odděleních. Lidé mohou pouze za nevyléčitelně nemocnými blízkými. Omezení se netýká ani doprovodu u porodu nebo rodičů dětských pacientů, všichni by si ale měli nasadit roušku.
A stejné doporučení platí i pro ostatní návštěvníky. „V současné době není provoz nemocnice v žádném případě omezen. Někteří zaměstnanci jsou nemocní, ale zdůrazňuji, že provoz nemocnice to v žádném případě neohrožuje,“ podotkla mluvčí nemocnice v Pelhřimově Alexandra Knapová.
O změnách informují nemocnice i na svých webových stránkách. Dočasné omezení návštěv vyhlásila i pražská Thomayerova nemocnice.
Některá zařízení se potýkají s tím, že respirační onemocnění zasáhne i zdravotníky. Chladnější počasí a kontakty v uzavřených prostorách totiž nákaze nahrávají. „Jdeme do období startu a růstu respiračních nemocí, to samé bychom mohli za chvíli říkat o chřipce, která se jistě brzy začne také velmi intenzivně šířit,“ varuje Dušek.
Lékaři doporučují dodržovat základní opatření proti všem respiračním onemocněním. Klíčová je hygiena a v případě příznaků i ochrana dýchacích cest.
Potíže spojené s „dlouhým covidem“
Každý desátý Čech, který prodělal covid, přitom trpí takzvaným postcovidovým syndromem, neboli dlouhým covidem. Provází ho na dvě stě příznaků, mezi něž patří dušnost, chronická únava, ale i ztráta hybnosti nebo padání vlasů.
Dlouhý covid přitom není oficiální diagnózou, kterou by uznávali lékaři a pojišťovny. Léčba je tak velmi složitá. Přesvědčil se o tom i osmasedmdesátiletý Vladimír Mach, který loni v únoru během jediného dne přestal chodit. Myslel si, že má mrtvici.
„To byla otázka čtvrt hodiny, než jsem se dozvěděl, že mám covid. Já jsem si myslel, že se snad spletli, protože jsem neměl žádné problémy,“ vzpomíná Mach, jenž skončil na několik měsíců v léčebně. Pak se vrátil domů, jeho žena péči o něj ale sama nezvládala. V domově pro seniory v Janovicích nad Úhlavou senior víc než rok rehabilitoval a učil se znovu chodit.
Před měsícem se vrátil do svých domovských Klatov, ovšem do penzionu pro seniory. Stále je totiž upoutaný na křeslo. Machovi by teď rádi pořídili elektrický vozík, zjistili ale, že příspěvek na péči budou mít nižší. A s léčbou dlouhého covidu nepomohou ani lázně, jelikož pobyt musí pacient absolvovat do čtyř měsíců od hospitalizace.
