![](https://i1.wp.com/fs2-ct24.ceskatelevize.cz/image/N2U4Zjg2NzhmYjNlODVmZltuzJRWWE7NKTAP-RTenBqyjZNeiu0ho8L3N_oxWgfRZpdMoZuwBZN35o9Qtg8A8tNa6YTJi6gCR0o9_BuokIG7VGzAGe4d8Ab5Tlvcl8nwUES6pqjk1lL0kKzXJmzh3znSyQYGyvJ9oXZTA-lAply5z0MSq_cxIJ_TJaHa1VTSjcnM5BvyzBwh0Oa0GihmaA.jpg?height=628&width=1200&w=1200&resize=1200,0&ssl=1)
Letošní duben se jako jedenáctý měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. V prohlášení to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná dubnová teplota u zemského povrchu činila 15,03 stupně Celsia, a byla tak o 0,67 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020.
Copernicus už letos v lednu oznámil, že loňský rok byl s průměrnou globální teplotou 14,98 stupně Celsia nejteplejším v historii měření. S velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím rekordmanem. Letošní duben pak globálně pokořil dosavadní maximum z roku 2016 o 0,14 stupně.
Rekordně teplé dubnové počasí letos jen těsně nezaznamenala Evropa, kde byla průměrná teplota o 1,49 stupně Celsia vyšší než průměr za duben v rozmezí let 1991 až 2020. Šlo o druhý nejteplejší duben v historii měření. Nejvíce nadprůměrné teploty byly v dubnu ve východní Evropě, naopak podprůměrné hodnoty byly ve Skandinávii a na Islandu.
Copernicus upozornil, že údaje o průměrné teplotě v Evropě smazávají kontrast mezi vedry a mrazem, který západ starého kontinentu zažil na začátku a ve druhé polovině dubna.
El Niňo vrcholilo na začátku roku
Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné na severu a severovýchodě Severní Ameriky, v Grónsku, ve východní Asii, na severozápadě Blízkého východu, částečně v Jižní Americe a ve většině Afriky.
„El Niňo dosáhl vrcholu na začátku roku a teplota povrchu moře ve východní části tropického Pacifiku se nyní vrací k neutrálním podmínkám,“ popsal šéf programu Copernicus Carlo Buontempo s odkazem na klimatický jev, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě.
„Zatímco však teplotní výkyvy spojené s přírodními cykly, jako je El Niňo, přicházejí a odcházejí, dodatečná energie zachycená v oceánu a atmosféře v důsledku rostoucí koncentrace skleníkových plynů bude i nadále tlačit globální teplotu k novým rekordům,“ dodal Buontempo.