Mnohaletý šéf obchodního oddělení České televize Hynek Chudárek byl sice ve středu zvolen jejím generálním ředitelem, prakticky to ale může znamenat, že uvnitř veřejnoprávní televize vzniknou tři mocenská centra. Současně bude zajímavé sledovat, zda se patová situace a jisté zabetonování stávajících poměrů nepřenese z Rady ČT do samotných útrob České televize.
„V nejbližší době nechystáme odvolání ředitele divize zpravodajství a publicistiky Petra Mrzeny.“ Tak zní jedna z klíčových vět, která zazněla ve středu na tiskové konferenci po volbě generálního ředitele ČT, na které bok po boku vystoupili nástupce Jana Součka v čele veřejnoprávní televize Hynek Chudárek a jeho statutární zástupce Milan Fridrich.
Nečekanému rozuzlení volby předcházela dohoda obou finalistů, jejíž podstatu lze interpretovat tak, že Českou televizi povedou v tandemu. Plyne z ní mimo jiné toto: Milan Fridrich bude mít v ČT na starosti digitální služby, obsah a program. Odpovědný tedy bude za to hlavní – za těžiště práce České televize. Chudárek bude řídit vše ostatní – ovšem až na zpravodajství, kde zůstává – aspoň zatím – šéfem Petr Mrzena.
Ten pak musí v danou chvíli počítat s tím, že se od zpravodajství oddělí publicistika a dojde k obnovení samostatné ekonomické redakce. Otázka nyní je, zda toto rozparcelování „sfér vlivu“ nelze interpretovat tak, že tím dojde k „zabetonování“ statu quo a k přenesení patové situace v Radě ČT do útrob samotné České televize. Na závěry je v tomto smyslu brzo – nejpozději začátkem příštího roku v tom ale bude o dost jasněji.
Co lze naopak říct už teď, je toto: pokud by výsledkem celé volby bylo pouze to, že by se jednotliví aktéři „zabarikádovali“ ve svých pozicích, byl by to vůbec ten nejhorší scénář. De facto by to znamenalo, že nebude mít ředitele jednoho, případně dva, ale tři. Jinak řečeno: pokud Chudárek nenajde odvahu k nějakým viditelným změnám, které do značné míry zatuchlé poměry v České televizi viditelně a pro veřejnost transparentně provětrají, její kredit bude upadat.
S tím souvisí další věc: Chudárkova výchozí pozice na postu ředitele ČT je mimořádně složitá a možná i neřešitelná. Jisté je v danou chvíli toto: kontrolovat ho bude rozdělená Rada ČT, jejíž dva bloky na něj budou klást protichůdné nároky, tudíž bude skoro nemožné najít polohu, která uspokojí oba dva. A jen pro pořádek: pevně konsolidované, stejně silné a taky znesvářené bloky radních tvoří skupina Pavla Matochy a Vlastimila Ježka.
Lze je opsat také politickou optikou: radní okolo Pavla Matochy ve volbě preferovali Chudárka. Těžiště této skupiny radních tvoří ti členové kontrolního orgánu veřejnoprávní televize, které do Rady ČT ještě v minulém volebním období tlačili zástupci hnutí ANO, SPD, komunistů a tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Patří k nim ale také přeběhlíci od ODS, kteří jsou nikoli náhodou ve vedení Rady ČT: předseda Karel Novák a místopředseda Ivan Tesař. Ježkovu skupinu, která za ředitele chtěla Fridricha, pak tvoří ostatní radní, které tam prosazovaly současné vládní strany.
Za další: opakovaně jsme zde psali, že letošní volbu generálního ředitele ČT lze číst také jako volbu o Petra Mrzenu, který šéfuje divizi zpravodajství a publicistiky. Mrzena tuto naši tezi potvrdil tím, že ještě v průběhu druhého kola začal obesílat některé radní textovými zprávami v tom smyslu, aby svůj hlas nedávali Milanu Fridrichovi. Výsledkem je rozdělená redakce zpravodajství a skoro jistě také napjaté vztahy mezi Mrzenou a Fridrichem.
Chudárek nad tím nebude moct mávnout rukou. A pokud by tak učinil, znamenalo by to jediné – že se bojí svár řešit a že rezignoval na změny, které by mohly situaci ve zpravodajství ČT napravit a snad i aspoň částečně normalizovat a uzdravit. A tady je dobré připomenout nedávná slova jeho předchůdce ve vedení ČT Jana Součka pro týdeník Respekt. Souček se už dříve nechal slyšet, že byl pod tlakem radního Pavla Matochy, jehož cílem bylo a skoro jistě pořád je vystrnadit z ČT Václava Moravce.
Nyní k tomu Souček pro Respekt dodal, že postupně zjišťoval, kterak stejnou věc popisoval Mrzena jinak před ním, a jinak ve zpravodajství nebo u některých radních. „Byl jsem nakonec rozhodnut nechat ho ve funkci do sněmovních voleb a pak ho odvolat,“ svěřil se Souček. A kdoví, zda právě tato věc nebyla jedním z několika impulzů, který přispěl k jeho pádu. Z toho, co řekl, totiž plyne, že se Mrzena na některých krocích domlouval za jeho zády právě s Pavlem Matochou.
Jednoduše řečeno: Mrzena obcházel svého nadřízeného. „Mně došlo, že spolu Matocha a Mrzena čile konverzují o interních tématech, když začal Matocha letos po Novém roce intenzivně tlačit na Moravcův konec a pak mi vyčetl, že jsem to já, kdo Moravce chrání. Že ví, že už v listopadu Mrzena navrhl v rámci rozpočtových škrtů mimo jiné i konec Fokusu Václava Moravce, a že jsem to tehdy smetl ze stolu. A že to ví od Mrzeny,“ nechal se slyšet Souček.
Jde o dost zásadní svědectví, které nasvěcuje poměry uvnitř ČT a především to, že je Mrzena nejen spojencem Pavla Matochy, ale dost možná také jeho klíčovou figurou, jež mu umožňuje realizovat jeho plány. A v tomto ohledu nelze vyloučit, že nečekané rozuzlení volby ředitele lze číst právě jako vznik tří mocenských center uvnitř ČT – jednomu bude velet Chudárek, druhému Fridrich a třetímu – pro Matochu zcela zásadnímu – právě „jeho“ Mrzena.
Zda tomu tak skutečně je, budeme vědět nejspíš až po podzimních sněmovních volbách, které dost možná i drtivě vyhraje Andrej Babiš. O jeho názorech nejen na Moravce, ale celou ČT přitom nikdo soudný nepochybuje. Ostatně jeho klíčovým předvolebním slibem je zrušit koncesionářské poplatky a převést její rozpočet pod rozpočet ministerstva kultury. Jednoduše řečeno: Babiš si chce ČT disciplinovat a ochočit.
A při troše zjednodušení lze nakonec říct také to, že lakmusovým papírkem toho, jak se situace vyvine, bude osud právě Václava Moravce. Pokud v ČT v dohledné době skončí, o vítězi celé šlamastyky, která započala odvoláním Jana Součka a skončila svým způsobem dost překvapivou volbou Hynka Chudárka, nebude sporu. Bude jím Matocha a spol. A taky každý, jehož přání a možná i zadání v Radě ČT plní.
Nakonec ještě několik slov k tomu, jak se to ve středu podle našich informací odehrálo. V prvních dvou kolech získali Fridrich i Chudárek shodně osm hlasů. A zatímco skupině radních okolo Vlastimila Ježka došlo, že pro Fridricha prostě deset hlasů neseženou, Matocha se měl na interní poradě radních nechat slyšet, že neustoupí a že nevidí problém v tom, aby byl nový generální ředitel zvolen až po volbách.
Což byl scénář, který Ježek nemohl akceptovat, tudíž intervenoval v tom smyslu, aby Fridrich s Chudárkem uzavřeli nějakou dohodu. To se díky ústupovému manévru Fridricha, který se vzdal kandidatury, také stalo. Lze to říct i tak, že se Milan Fridrich obětoval a že tak pomohl radním ČT vyřešit zablokovanou volbu. Fridrich prokázal charakter a schopnost upozadit své ambice na úkor byť krajně nejisté, ale ještě pořád nikoli beznadějné budoucnosti ČT.
