Zavolám Putinovi a doufám, že mírovou dohodu uzavřeme brzy, prohlásil Donald Trump po americko-ukrajinských hovorech v Saúdské Arábii. Obě strany se shodly na třicetidenním příměří, na které by později navázala trvalá mírová dohoda.
Vyjádření USA po jednání v Saudské Arábii: Takto Američané hodili rukavici Putinovi | Video: Reuters
Na dohodu ale samozřejmě musí přistoupit Kreml. Trumpův poradce Steve Witkoff má jet do Moskvy ještě tento týden. „Předložíme Rusům nabídku a doufám, že ji schválí, že řeknou ‚ano‘ míru. Míč je nyní na jejich straně hřiště,“ řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Příměří by v současné chvíli konzervovalo stav na frontových liniích. To znamená, že Ukrajinci by stále kontrolovali malou část ruské Kurské oblasti (i když už výrazně menší než loni po nečekaném ukrajinském letním útoku) a ruská armáda by nedošla na hranice Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na Ukrajině, což je Putinovým cílem. Tyto oblasti režim prohlásil za ruské, což včlenil i do své ústavy.
První oficiální ruské reakce na nabídku příměří jsou podle očekávání odmítavé a chladné. „O příměří a míru se rozhodne v Moskvě,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Jakákoliv dohoda bude podle našich podmínek, ne amerických,“ napsal na sociální síti Telegram předseda zahraničního výboru ruské Rady federace (horní komory parlamentu) Konstantin Kosačev. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že potřebuje od USA další informace, než se k návrhu na příměří vyjádří.
Rusové sice na frontě stále útočí pěchotou na ukrajinské pozice, od prosince se ale jejich postup zpomalil. Potýkají se s nedostatkem techniky, zničenou nestíhají rychle nahrazovat a ze skladů vytahují a opravují desítky let staré tanky a další zbraně. Český novinář žijící v Moskvě Jiří Just ale nedávno v pořadu Aktuálně.cz Spotlight News řekl, že ochotě ruského vůdce Vladimira Putina zastavit boje příliš nevěří. „Je pravda, že Rusové už toho mají dost, mají velké ztráty, ale jediným, kdo rozhodne, je Putin. Pokud bude chtít dál bojovat, tak prostě Rusko nepřestane,“ domnívá se Just.
Moskva k uzavření dohody požaduje jako minimum Ukrajinu mimo NATO, s omezenou armádou a bez raket dlouhého doletu, a uznání ruské anexe čtyř částečně okupovaných oblastí (Doněcké, Luhanské, Chersonské, Záporožské), Rusko také odmítá účast vojáků ze zemí Severoatlantické aliance v mezinárodních jednotkách, které by mohly dohlížet na klid zbraní. Zatím to vypadá, že Kyjev se smířil s tím, že nevstoupí do NATO a že obětuje území, která jsou nyní okupovaná Ruskem. Donald Trump zatím neřekl, jaké kompromisy od Putina očekává.
V původním návrhu Trumpova vyjednavače pro Ukrajinu Keitha Kellogga z loňského roku nechyběla pasáž o tom, že pokud Rusko odmítne jednat o míru, Spojené státy navýší dodávky zbraní a munice Ukrajině. Této možnosti ale nenapovídá vývoj po Trumpově nástupu do Bílého domu. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se pohádal před novináři a předčasně ukončil jeho návštěvu. Zelenskyj žádal od Spojených států bezpečnostní záruky proti další možné ruské agresi, Trumpova administrativa ale v žádném případě nechce hovořit o jakémkoliv americkém zapojení do války.
Prezident USA několikrát zmínil možnost, že by přitvrdil protiruské sankce a ekonomicky zemi přiškrtil, například dohodou se Saúdskou Arábií o zvýšení těžby ropy a poklesem její ceny. Při nedávném jednání s ruskou delegací ale Američané naopak hovořili o možnosti zmírnění sankcí a obnově obchodní spolupráce mezi USA a Ruskem.
Mohlo by vás zajímat: „Nemají na výběr.“ Propagandista bez servítek popsal, jak si Rusko představuje mír (11. 3. 2025)
Video: Russian Media Monitor
