Komerční prezentace Aktual.: 7.05.2025 16:03
Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od začátku prosince 2021. Podle analytiků vývoj ekonomiky dával argumenty pro snížení sazby i pro její ponechání na 3,75 procenta. ČNB nadále čeká letos růst HDP o dvě pct, zhoršila výhled na příští rok. Pokles sazeb ČNB sníží úročení vkladů, hypotéky příliš nezlevní, tvrdí experti.
Bankovní rada snížila ve stejném rozsahu jako základní úrokovou sazbu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, nově činí 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada snížila na 2,5 procenta.
ČNB v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Od loňského listopadu bankovní rada střídá snížení sazeb o čtvrt procentního bodu a jejich ponechání beze změny. Ke snížení zatím sáhla vždy při představení nové prognózy, předchozí pokles byl v únoru.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Snížení úrokových sazeb podpořilo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB
Snížení základní úrokové sazby na 3,5 procenta dnes podpořilo šest členů bankovní rady České národní banky (ČNB), jeden člen navrhoval její ponechání na 3,75 procenta. Makroekonomická prognóza ČNB předpokládá do budoucna přibližnou stabilitu úrokových sazeb. Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání bankovní rady řekl novinářům, že prostor pro další snižování sazeb je omezený a tento krok je podmíněný tím, že v české ekonomice budou slábnout proinflační rizika.
Michl nechtěl blíže komentovat, zda bylo dnešní snížení sazeb na delší dobu poslední. „Panuje shoda, že prostor pro další snížení sazeb je omezený. Další snižování je podmíněno tím, že se budou snižovat proinflační rizika v domácí ekonomice. Proto si necháváme všechny možnosti nadále otevřené,“ řekl.
Při dalším nastavování sazeb bude bankovní rada podle Michla vycházet z nových dat o vývoji ekonomiky a jejich dopadů pro inflační vývoj. V tomto směru bude sledovat i vývoj v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Guvernér zdůraznil, že bankovní rada bude postupovat tak, aby se podařilo inflaci dlouhodobě stabilizovat v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB.
Rizika v ekonomice jsou podle Michla v současnosti mírně proinflační. Jsou jimi zejména větší setrvačnost růstu cen služeb a potravin, zvýšené mzdové požadavky ve veřejném i soukromém sektoru a případný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru. Do budoucna může proinflační riziko představovat i výraznější oživení úvěrové aktivity, a to především na realitním trhu. Ve směru nižší inflace naopak může působit zhoršení globální ekonomické aktivity.
Bankovní rada si dnes mohla dovolit snížit sazby, protože i po poklesu budou působit restriktivně na budoucí inflaci, řekl Michl. „Druhý důvod je, že se výrazně snížilo riziko dovezené inflace ze zahraničí,“ dodal. Upozornil, že se letos výrazně snížily světové ceny surovin.
Analytici: Rozhodnutí ČNB snížit základní sazbu finanční trh převážně čekal
Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta je v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu. Uvedli to analytici, které ČTK oslovila. Důvodem poklesu je podle nich vývoj inflace. Sazba je na nejnižší úrovni od začátku prosince 2021. Koruna na rozhodnutí příliš nereagovala.
„Vývoj i výhled inflace nabízel prostor pro opatrné snižování úrokových sazeb ČNB a bankovní rada část tohoto prostoru na svém květnovém zasedání využila,“ řekl ČTK analytik Generali Investments Radomír Jáč. Očekává, že ČNB letos sníží své úroky ještě na srpnovém zasedání a repo sazba by se následně mohla po delší dobu ustálit na úrovni 3,25 procenta. ČNB si však vzhledem k rizikům domácího i zahraničního původu zřejmě na příštím zasedání na konci června naordinuje pauzu, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Kurz koruny na rozhodnutí bankovní rady ČNB o poklesu sazeb příliš nereagoval, uvedl analytik XTB Pavel Peterka. Přišlo podle něj velmi mírné posílení koruny, které pravděpodobně bude umazáno ve zbytku obchodního dne. „Je to dáno tím, že trhy s tímto výsledkem jednání počítaly. Ten byl tak v kurzu koruny už před zasedáním zaceněn,“ podotkl.
Očekávanému rozhodnutí odpovídá i velmi omezená reakce kurzu koruny, která vůči euru posílila pouze o zhruba tři haléře na 24,90 Kč za euro, uvedl analytik Investiky Vít Hradil. Připomněl, že kurz české koruny navíc zůstává nečekaně silný, zvláště pak proti americkému dolaru, což samo o sobě zpřísňuje měnovou politiku. Výhled na růst české ekonomiky se v poslední době spíše zhoršuje, což opět nevěstí riziko inflačních tlaků. I po dnešním snížení navíc zůstávají tuzemské sazby dostatečně vysoko na to, aby případné zbytky doutnajících inflačních uhlíků přidusily, poznamenal.
„Rozhodnutí bylo v souladu s naší prognózou, analytickým konsensem i tržním zaceněním,“ souhlasil analytik Komerční banky Martin Gürtler. Významným faktorem v rozhodování bankovní rady mohla podle něj být i negativní rizika pro ekonomiku vyplývající ze zavedení amerických cel.
„S ohledem na plány zemí OPEC zvýšit těžbu ropy totiž můžeme předpokládat výraznější pokles cen pohonných hmot, jež by tahaly inflaci směrem dolů,“ doplnil analytik PwC Dominik Kohut. Rozhodnutí snížit úrokové sazby podle něj ocení český podnikatelský sektor, který skrze levnější úvěrové financování podpoří letošní nejistý hospodářský růst tažený zatím primárně spotřebou domácností.
ČNB nadále čeká letos růst HDP o dvě pct, zhoršila výhled na příští rok
Česká národní banka (ČNB) ponechala beze změny výhled hospodářského růstu v letošním roce na dvou procentech. Zhoršila ale očekávaný růst v příštím roce na 2,1 procenta proti 2,4 procenta, která očekávala v únoru. Výhled průměrné inflace pro letošní i příští rok ČNB zhoršila o 0,1 procentního bodu, když předpokládá letos 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou dnes centrální banka zveřejnila.
Hospodářský růst podle ČNB táhne zejména spotřeba domácností, kterou podpořily růst reálných mezd a snížení úrokových sazeb. Zahraniční poptávka ale zůstává utlumená, a to zejména kvůli poklesu evropského průmyslu. Vývozy proto budou v letošním roce českou ekonomiku spíše zpomalovat, řekl na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl.
Do budoucna představují pro zahraniční poptávku nejistoty spojené s obchodní politikou Spojených států. Michl upozornil na to, že dopad nových bariér v mezinárodním obchodě zatím nelze spolehlivě vyhodnotit, protože konkrétní podoba jednotlivých opatření často není známa. „Jejich vliv na hospodářský růst a cenový vývoj ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zůstává nejistý,“ řekl.
Meziroční inflace se podle prognózy ČNB bude po zbytek roku pohybovat mírně nad dvouprocentním cílem centrální banky a za celý rok dosáhne průměrně 2,5 procenta. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu byla v dubnu meziroční inflace 1,8 procenta, což byla nejnižší hodnota za sedm let. Michl to označil za fantastický úspěch, důležitější ale podle něj je zajistit, aby v budoucnu růst spotřebitelských cen znovu nevzrostl.
Makroekonomická prognóza ČNB pro letošní rok je v souladu s dubnovou predikcí ministerstva financí. Také ministerstvo předpokládá hospodářský růst dvě procenta průměrná inflace podle něj letos bude 2,4 procenta. Ministerstvo financí je ale optimističtější ohledně vývoje v příštím roce, kdy podle něj hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,4 procenta.
