Události: Vláda schválila klimaticko-energetický plán (zdroj: ČT24)
Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí. Počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných osmnácti procent na třicet procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím naopak kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu, které chystá EU. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.
Dokument, který vláda schválila, vyžaduje EU. Česko mělo, stejně jako dalších dvanáct unijních zemí, se schvalováním plánu zpoždění. Evropská komise kvůli tomu s Českem v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva, takzvaný infringement.
Vláda se ke kontroverznímu dokumentu vrátila téměř po půl roce. Kvůli nevyjasněným dopadům na ekonomiku ho v červenci společně s Politikou ochrany klimatu a s aktualizovanou Státní energetickou koncepcí odložila. Někteří analytici tehdy varovali, že kvůli klimatickým dokumentům hrozí například zvyšování nákladů domácností na energie. Kabinet ale odmítl, že by materiály zaváděly nová opatření.
Nyní schválený plán je oproti jeho letní verzi v řadě věcí obecnější a méně konkrétní. Vypadla například část o kontroverzním systému s emisními povolenkami ETS 2, který měl rozšiřovat povolenky i na paliva či vytápění budov, což by zdražilo například benzin nebo zvyšovalo výdaje domácností na topení. Vláda se bude snažit systém na evropské úrovni odložit a změnit.
Podle ekologů je málo ambiciózní
Další změnou je upravení cílů na pokles skleníkových plynů oproti roku 1990. Zatímco v letní verzi dokument počítal se snížením o 59 procent, nyní obsahuje pouze deklaraci o snižování emisí v souladu s unijním cílem Fit for 55. Podle odborníků tak vláda přešla k vágnější verzi tohoto cíle.
Jedním ze základních bodů plánu je tak navyšování obnovitelných zdrojů energie. V současnosti je jejich podíl na konečné spotřebě kolem osmnácti procent, do roku 2030 by se podle vládních plánů měl zvýšit na více než třicet procent. Kabinet tak nevyslyšel návrhy některých oborových organizací či EU na ještě vyšší podíl.
Aktualizovaný plán dále počítá s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a s vytvořením plánu jeho náhrady. Energetické firmy ovšem avizovaly, že s uhlím skončí zřejmě už do roku 2030, protože se kvůli stoupajícím cenám emisních povolenek nevyplatí.
Plán také potvrdil, že jaderná energetika by v budoucnu měla mít společně s obnovitelnými zdroji hlavní roli v tuzemském energetickém mixu. Kromě fotovoltaiky musí stát masivně investovat třeba do větrných elektráren. Aby Česko splnilo cíle, které si stanovilo, do roku 2030 by se jejich celkový výkon musel zpětinásobit.
Energeticko-klimatické plány mají Evropskou komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům Unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů.
Kritika opozice i podnikatelů
Plán čelí kritice ze strany podnikatelských svazů. Hospodářské komoře chybí analýza dopadů a podle Svazu průmyslu a obchodu jsou cíle nerealistické.
Podle opozice je alibistický. Jejím zástupcům vadí to, že podle nich není dohodnutý s podnikateli a průmyslem. Navíc tvrdí, že kabinet ohrožuje rozvoj obnovitelných zdrojů.
„Jestli se někdo domnívá, že se sem teď pohrnou investoři a že tady někdo bude investovat do obnovitelných zdrojů, když vláda nesplní ani elementární slib a za pochodu jim retroaktivně změní parametry pro podnikání, tak na to zapomeňme,“ prohlásil místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
