Peking/Tchaj-Pej – Po celé roky čínská armáda nechávala přelétat své vojenské letouny prakticky denně v blízkosti Tchaj-wanu. Na konci února s tím ale na téměř dva týdny prakticky přestala a analytici netuší proč, napsal zpravodajský server The New York Times (NYT).

Stanice CNN pak na svém webu napsala, že nepochopitelnou pauzu, která začala 27. února, narušily jen v neděli dva a dnes pětice letounů čínské armády, které přelétaly Tchajwanským průlivem.

Tchajwanská armáda si za poslední roky zvykla, že k jejím každodenním úkolům patří sledovat čínské vojenské letouny přelétající kolem ostrova. Některé dny jich byla jen hrstka. Jiné mnohem víc. Ale byly tam neustále přítomné, dodal server CNN.

„Je to výrazná změna proti zavedenému chování,“ řekl listu The New York Times zakladatel webu PLATracker Ben Lewis. Web shromažďuje údaje od tchajwanského ministerstva obrany.

„Tato mezera v aktivitě je nejdelší, jakou jsme zaznamenali od roku 2021,“ dodal Lewis. V tom roce nastalo třítýdenní období, kdy bylo zaznamenáno pouze pět letů, a část této doby se shodovala s tropickou bouří v blízkosti Tchaj-wanu. Tentokrát bylo počasí stabilní.

Prakticky úplné zastavení přeletů v posledních dvou týdnech bylo o to výraznější, že v uplynulých letech Čína akce svých vojenských letounů v blízkosti Tchaj-wanu neustále zesilovala. Loni Tchaj-wan zaznamenal průměrně asi deset čínských vojenských letů denně a v některých dnech tento počet stoupal do řádu několika desítek, dodal NYT.

Náhlá pauza zmátla analytiky, kteří přišli s řadou možných vysvětlení. Jednou z teorií je, že se Peking snaží zabránit eskalaci napětí před setkáním čínského vůdce Si Ťin-pchinga s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které je plánováno na konec tohoto měsíce. Očekává se, že mezi zásadní témata bude patřit obchod, technologie a Tchaj-wan, píše CNN.

Jiní experti poukazují na válku s Íránem a její potenciální dopad na globální energetické trhy, i když je podle nich tato souvislost méně pravděpodobná. Odborníci, které oslovily NYT a CNN, většinou odmítají spekulace, že Peking záměrně snižuje napětí jako předehru k vojenské akci.

Čínské ministerstvo obrany snížení počtu vojenských letů kolem Tchaj-wanu nijak nekomentovalo. Tchajwanský ministr obrany Wellington Koo uvedl, že by nebylo moudré vyvozovat z tohoto klidu nějaké závěry a poukázal na skutečnost, že aktivita čínského vojenského námořnictva kolem Tchaj-wanu po celou tuto dobu pokračovala.

Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.

Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby. Drtivá většina zemí jej ale jako samostatný stát neuznává, i když mnoho zemí s ním udržuje čilé obchodní vztahy.

 

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.