Čína, která Tchaj-wan považuje za své území, obvykle vysílá kolem ostrova každý den stíhačky, drony a další vojenská letadla. Přerušení bývá většinou způsobeno špatným počasím.
Podle dnešního hlášení tchajwanského ministerstva obrany bylo za posledních 24 hodin zaznamenáno 26 čínských vojenských letadel, soustředěných hlavně nad Tchajwanským průlivem. Poslední podobný incident byl hlášen 25. února, kdy bylo zaznamenána 30 letadel poté, co Peking oznámil další společné cvičení různých složek armády.
Od 27. února do 7. března Tchaj-wan nehlásil žádná čínská letadla. Poté se objevily pouze jednotlivé stroje v jihozápadní oblasti ostrova. Čína neposkytla žádné vysvětlení a neodpověděla ani na další žádost o komentář. Čínský Úřad pro záležitosti Tchaj-wanu však v sobotu pozdě večer ostře kritizoval tchajwanského prezidenta Laje Čching-te za jeho projev o potřebě zvýšit obranné výdaje a chránit demokracii ostrova.
Podle tchajwanských úředníků a odborníků mohly být důvody dočasného zmizení letadel různé, od přehodnocení nátlakové kampaně Pekingu před plánovanou návštěvou amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně od 31. března až po pokračující čistku mezi vysokými čínskými generály. Tchajwanský ministr obrany Wellington Koo zdůraznil, že i když letadla zmizela, čínské válečné lodě kolem ostrova zůstaly a hrozba Pekingu nepominula.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.
Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby. Drtivá většina zemí jej ale jako samostatný stát neuznává, i když mnoho zemí s ním udržuje čilé obchodní vztahy.
