Aktual.: 14.10.2024 12:44
Peking/Tchaj-pej – Celkem 125 vojenských letadel a 17 armádních lodí se dnes podílelo na čínských manévrech okolo Tchaj-wanu, uvedlo tchajwanské ministerstvo obrany. Podle něj se jedná o rekordní počet za jeden den, žádná střelba ani odpálení raket nebyly podle něj zaznamenány. Čínská armáda mezitím oznámila, že cvičení skončilo, informuje agentura Reuters.
Čína vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu označila za varování před separatistickými činy tohoto ostrova. Čínská armáda podle Reuters oznámila, že její lodě a letadla se k Tchaj-wanu přiblížily ze severu, jihu, východu i z Tchajwanského průlivu. Tchajwanská vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu, ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že situaci nebude eskalovat, zvýšilo ale pohotovost.
Čínské síly nevstoupily do přilehlé zóny Tchaj-wanu (vzdálenost 24 námořních mil od pobřeží, pozn. ČTK), uvedlo tchajwanské ministerstvo obrany a dodalo, že pohybům čínských ozbrojených sil věnuje velkou pozornost. Tchajwanský prezident Laj Čching-te na dnešek svolal bezpečnostní schůzku na vysoké úrovni.
Spojené státy vyjádřily znepokojení a vyzvaly Čínu, aby zachovala zdrženlivost a vyvarovala se kroků, které by mohly narušit mír a stabilitu. Podle Evropské unie čínské vojenské aktivity v okolí celého Tchaj-wanu dále „zvyšují napětí mezi státy Tchajwanského průlivu“.
Čínské ministerstvo obrany uvedlo, že cvičení bylo reakcí na odmítnutí tchajwanského prezidenta z minulého týdne ustoupit požadavkům Pekingu a uznat Tchaj-wan jako součást Čínské lidové republiky pod vládou komunistické strany.
„Spojené státy jsou vážně znepokojeny cvičením v Tchajwanském průlivu a v okolí Tchaj-wanu,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí ve Washingtonu Matthew Miller. „Nezávislost Tchaj-wanu a mír v Tchajwanském průlivu jsou vzájemně neslučitelné,“ komentovalo čínské ministerstvo zahraničí cvičení své armády.
Peking provádí vojenské manévry kolem Tchaj-wanu často, ty dnešní jsou čtvrté větší ze všech směrů za poslední dva roky. Vojenské cvičení má podle Pekingu otestovat společné schopnosti čínských jednotek. Lodě a letadla se měla zaměřit na bojovou připravenost hlídek či blokování klíčových přístavů a území. Nebyla však oznámena žádná střelba ani vyhlášena bezletová zóna, píše Reuters.
„Cvičení slouží jako varování před separatistickými činy tchajwanských sil. Jde o legitimní a nutné operace na záchranu státní suverenity a národní jednoty,“ uvedlo čínské velitelství v angličtině i čínštině. Zveřejnilo také mapu devíti oblastí kolem Tchaj-wanu, kde se cvičení konalo. „Je to důležité varování těm, kteří podporují nezávislost Tchaj-wanu, a znamení našeho odhodlání chránit naši národní suverenitu,“ uvedl mluvčí čínského námořnictva.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To sice Tchaj-wan oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle. Má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.
Vojenské manévry kolem ostrova jsou podle agentury Reuters odvetným krokem za projev tchajwanského prezidenta Laj Čching-tea z minulého týdne, v němž mimo jiné prohlásil, že Peking nemá právo „reprezentovat Tchaj-wan“. Řekl to u příležitosti státního svátku 10. října, který připomíná revoluci z roku 1911, jež ukončila vládu mandžuské dynastie Čching a vedla k vyhlášení Čínské republiky, za jejíhož pokračovatele se Tchaj-wan považuje. Oficiálně se Tchaj-wan totiž nazývá Čínská republika. Laj ale také v projevu minulý týden ve čtvrtek vyzval k dialogu s Čínou a vyzval Peking, aby využil svého vlivu a pomohl ukončit konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. Čínská státní média projev tchajwanského prezidenta kritizovala.
V Praze je dnes bývalá tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, vystoupila na 28. ročníku mezinárodní konference Forum 2000 v pražském Kongresovém centru.
