Čína tiše pracuje na ovládnutí Tchaj-wanu. Využívá i „kyberarmádu“ — ČT24 — Česká televize

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.

Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za součást svého území. Ostrov v posledních letech čelí zvýšenému tlaku ze strany Pekingu. Ten mimo jiné od roku 2022 uspořádal nejméně sedm velkých vojenských cvičení kolem ostrova.

Podle nové zprávy zveřejňované tchajwanským ministerstvem obrany každé dva roky asijská velmoc zesiluje vojenské aktivity vůči Tchaj-wanu a snaží se podkopat důvěru obyvatel vůči demokratické vládě s pomocí on-line útoků a manipulací.

Dokument upozorňuje, že Číňané by se mohli pokusit náhle přejít ze cvičení do aktivního bojového režimu, aby zaskočili Tchaj-wan a jeho podporovatele, což by představovalo významnou hrozbu pro mír a bezpečnost v regionu.

Peking mluví o „nezastavitelném procesu“

Čínské ministerstvo obrany novou zprávu zatím nekomentovalo, tamní úřad pro tchajwanské záležitosti ale v pátek označil „znovusjednocení“ Číny za nezastavitelný historický proces. Úřad hovořil o „spojení obrovského počtu tchajwanských krajanů“ a slíbil tvrdou odpověď vůči separatistům a zahraničnímu vměšování, informovala agentura Reuters.

Přestože Peking dlouhodobě mluví o preferované mírumilovné cestě, současně opakuje, že použití síly má v záloze a blokáda ostrova je reálnou hrozbou.

Podle analytického webu Geopolitical Monitor v případě eskalace napětí kolem Tchaj-wanu nejde o nezávislé provokace, nýbrž o promyšlené manévry v rámci nového modelu hybridní války. Čína se v této „válce bez obětí“ snaží ostrov podrobit, aniž by zničila jeho infrastrukturu či hospodářství a nepřišla tak o jeho bohatství, všímá si web.

Peking přitom pracuje se strategickou nejednoznačností, která znamená různá narušení, jež mu není bezprostředně možné přiřknout a sám zapojení do incidentů popírá.

Model čínské hybridní války zahrnuje systematickou pětifázovou strategii, a to sabotáže kritické infrastruktury, šíření dezinformací a vytváření chaosu, provádění kybernetických útoků, vojenské obklíčení a destabilizaci a podrývání místní politické scény, uvádí Geopolitical Monitor.

Sabotáže

První fáze zahrnuje operace, které využívají nevojenské a zástupné aktéry, jako jsou například civilní plavidla spojená se státem, k cílení na infrastrukturu takovým způsobem, že se jedná o takzvanou šedou zónu, kdy se vedení ostrova bude obávat eskalace konfliktu a ztráty mezinárodní podpory v případě tvrdé odpovědi na daný incident. Nečinnost ale naopak umožní Číně nadále nekontrolovaně narušovat kritické tchajwanské systémy.

Tchaj-pej kupříkladu podezřívá čínské lodě z toho, že v únoru 2023 přerušily kabely poblíž ostrovů souostroví Ma-cu spravovaném Tchaj-wanem. Místní obyvatelé a firmy v důsledku toho přišli na více než padesát dnů o přístup k internetu. Podobná operace letos v lednu cílila na kabelový systém Trans Pacific Express. Tchajwanská pobřežní stráž uvedla, že na palubě lodi podezřelé ze způsobení škody bylo sedm čínských občanů.

Tchaj-pej v nové obranné zprávě tvrdí, že Čína využívá umělé inteligence k oslabení kybernetické bezpečnosti ostrova a k vyhledávání slabých míst v kritické infrastruktuře.

Šíření dezinformací

Druhá fáze se týká využívání státních médií a koordinované sítě botů k zaplavení informačního prostoru hoaxy, čímž dochází k prohlubování rozkolu ve společnosti a šíření chaosu.

Čínské schopnosti se v tomto ohledu projevily už během loňských tchajwanských prezidentských voleb. Nezisková organizace Global Taiwan Institute zmapovala dezinformační digitální kampaně generované umělou inteligencí, včetně deepfaků a syntetických narativů, jež měly ovlivnit chování voličů a podkopat demokratické procesy.

Nový dokument tchajwanského resortu obrany uvádí, že Čína využívá „profesionální kybernetickou armádu“, aby manipulovala s účty na sociálních sítích a zaplavovala je dezinformacemi s cílem oslabit důvěru obyvatel ve vládu.

Šířením sporných zpráv a zneužíváním kulturních a jazykových podobností Peking prohlubuje společenské trhliny a vytváří prostředí nejistoty a strachu, podotýká Geopolitical Monitor, který to nazývá „psychologickou válkou nové generace“, kde má destabilizace protivníků přednost před přímou konfrontací.

Elektronický boj

Třetí fází je pak narušení komunikace pomocí elektronického boje, která cílí na technologickou páteř Tchaj-wanu. Čínský arzenál zahrnuje rušení radarů, zbraně s elektromagnetickými pulzy a rušení GPS.

Tyto nástroje byly předvedeny během loňského cvičení námořnictva Čínské lidové republiky, jež zablokovalo kritické námořní logistické trasy poblíž Tchaj-wanu.

Ostrov nedisponuje nezávislým satelitním systémem, což ho činí závislým na zahraničních partnerech, pokud jde o kritická data, upozornil Geopolitical Monitor. Naproti tomu čínská dominance v oblasti vesmírné infrastruktury jí poskytuje nerušený přístup k satelitním možnostem, což činí Tchaj-wan zranitelným, jelikož Peking ho dokáže technologicky izolovat a zároveň zajistit, aby jeho vlastní systémy zůstaly funkční.

Vojenská aktivita a hrozba blokády

Vedle toho Čína ve čtvrté fázi stahuje vojenskou smyčku kolem ostrova, čímž se snaží zesílit strach a oslabit odpor ostrova, píše dále analytický web. Čínské vojenské letouny opakovaně narušují tchajwanskou identifikační zónu protivzdušné obrany, zatímco válečné lodě se umisťují podél kritických námořních tras a simulují blokádu.

Cvičení „Joint Sword“ z roku 2024 mohlo být podle analytiků zkouškou na tuto fázi, přičemž přelety raket a cvičení obklíčení demonstrovaly připravenost Pekingu izolovat Tchaj-wan blokováním jeho životně důležitých námořních tras, což je strategie s potenciálně menším rizikem než provedení totální invaze.

Přibližně 97 procent energií na Tchaj-wanu se dováží po moři. Pokud by došlo k úplnému přerušení dodávek, zásoby zkapalněného zemního plynu (LNG), jenž se používá k výrobě téměř poloviny elektřiny, by se během několika dní zcela vyčerpaly, což by ochromilo schopnost ostrova vyrábět elektřinu, píše list The Wall Street Journal (WSJ).

Za rozpínavost Číny označil začátkem letošního června tchajwanský ministr obrany Wellington Koo informace o dvou čínských letadlových lodích pohybujících se vůbec poprvé v Tichomoří souběžně. Čínské námořnictvo tvrdilo, že operace byly rutinním cvičením, které nebylo zaměřeno proti žádné konkrétní zemi nebo regionu.

Devatenáctého června se zase objevilo u Tchaj-wanu na padesát čínských stíhaček a šest námořních lodí poté, co Tchajwanským průlivem proplulo britské hlídkové plavidlo HMS Spey.

Peking podle tchajwanské obrany zároveň zintenzivňuje nebojové operace, jako jsou hlídky pobřežní stráže, jejichž cílem je vyvinout tlak na ostrov. V posledních letech mimo jiné hojně využívá civilní nákladní lodě pro vojenské transporty a pokračuje ve vývoji specializovaného vybavení pro vyloďovací operace.

„Prostřednictvím konvenčních i nekonvenčních vojenských akcí se (Čína) snaží otestovat své schopnosti zaútočit na Tchaj-wan a čelit zahraničním silám,“ popsal resort.

Infiltrace a destabilizace

Peking k ovlivňování dění na Tchaj-wanu využívá Oddělení jednotné fronty, které působí v rámci vládnoucí čínské komunistické strany. Na ostrově má síť infiltrátorů působících ve vojenském, vládním a mediálním sektoru, upozorňuje Geopolitical Monitor.

Případy špionáže, jako byl skandál z roku 2022, do kterého byl zapojen tchajwanský plukovník Hsiang Te-en, jenž přijal úplatky za podepsání kapitulačního dopisu v případě zahájení války, podle tohoto webu ukazují, jak jsou interní aktéři připraveni spojit se v krizové situaci s Pekingem.

Mezi lety 2022 a 2024 prudce vzrostl počet špionážních incidentů, přičemž některé z nich se týkaly vojenského personálu a úředníků, což ukazuje na hrozbu pro národní bezpečnost. Okresní prokuratura v Tchaj-peji v úterý obvinila čtyři bývalé členy Demokratické pokrokové strany z údajné špionáže ve prospěch Číny, která se měla díky nim dostat k citlivým dokumentům.

Současně instituce s vazbami na Oddělení jednotné fronty, jako je univerzita v Ťi-nanu nebo Univerzita Čching-chua v pevninské Číně, pěstují sympatie vůči Pekingu mezi tchajwanskými studenty prostřednictvím stipendií a kariérních pobídek, tvrdí Tchaj-pej. Vláda je proto umístila na černou listinu.

Povinná cvičení a zbrojení na Tchaj-wanu

Washington letos varoval Tchaj-pej před „bezprostřední hrozbou“. Podle amerických činitelů čínský vládce Si Ťin-pching buduje svou armádu tak, aby byla schopna do roku 2027 invazi realizovat, což Peking nikdy nepotvrdil a dál mluví o „mírovém znovusjednocení“.

Nový prezident Tchaj-wanu William Lai, jehož má Peking za separatistu, nicméně vede od loňského roku intenzivní obrannou kampaň. Jeho povinná civilní cvičení, která obnášejí mimo jiné přípravy na evakuaci, razie a záchranné práce, přitom vyvolávají spory, píše britská stanice BBC.

Celkem 65 procent obyvatel totiž podle průzkumu zveřejněného letos v květnu vojenským Institutem pro národní obranu a strategický výzkum nepokládá útok v příštích pěti letech za pravděpodobný. „Tato obranná cvičení skutečně potřebujeme, myslím si, že z Číny jde určitá hrozba. Ale šance na čínskou invazi jsou nízké. Kdyby nás opravdu chtěli napadnout, už by to udělali,“ řekl britské stanici finanční profesionál Ben z Tchaj-peje.

Současně ale roste počet obyvatel, kteří si přejí nezávislosti. Podle průzkumu z letošního června by asi čtvrtina populace podpořila okamžitou nebo konečnou nezávislost, přičemž méně než sedm procent upřednostňovalo sjednocení s Čínou, což Peking dráždí.

Lai a jeho vláda opakují slogan, že „přípravou na válku se válce vyhýbáme“. Prezident zdůrazňuje, že neusiluje o konflikt, ale že ostrov uplatňuje své právo na budování obrany. Po prodloužení povinné branné povinnosti vláda zvýšila vojákům platy a benefity a zavedla přísnější výcvik.

Každoroční vojenské cvičení Chan Kchuang bylo letos největší a nejdelší v historii. Zúčastnilo se ho 22 tisíc záložníků, což je asi o polovinu více než minulý rok. Cvičení, které se soustředí právě na přípravy na možný čínský útok, letos cílilo na řešení války v takzvané šedé zóně, dezinformační kampaně a také přípravu na boj ve městě.

Vojáci nacvičovali odražení nepřátelských jednotek v systému hromadné dopravy, na rychlostních silnicích a na předměstích města. V Tchaj-peji nacvičovali nakládání raket na útočné vrtulníky v parku u řeky a proměnili školu v opravárenskou stanici pro bojové tanky, uvádí BBC.

Kromě zahájení rozsáhlých vojenských reforem chce tchajwanská vláda v příštím roce zvýšit výdaje na obranu o čtvrtinu na 31 miliard dolarů (656,6 miliardy korun), což by představovalo více než tři procenta hrubého domácího produktu. Na masivnější investice do obrany tlačí Tchaj-pej současná americká administrativa. Lai se zavázal, že do roku 2030 bude ostrov dávat na obranu pět procent HDP.

Energeticky zranitelný ostrov

Tchajwanská vláda kvůli obavám z blackoutu vyvolaného Čínou také navyšuje skladování energií a přehodnocuje energetický mix ostrova. Znovu se obrací na jadernou energii, a to jen několik měsíců poté, co odstavila svůj poslední reaktor, poznamenal WSJ.

Dva američtí senátoři v září předložili legislativu, která by podpořila schopnost Tchaj-wanu zajistit si spolehlivé dodávky amerického LNG, včetně poskytnutí amerického pojištění pro přepravce, aby se zajistil plynulý tok dodávek v případě ohrožení ostrova.

Podle washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) by Tchaj-wan teoreticky mohl dočasně odolat čínské blokádě. Experti CSIS dospěli k závěru, že zásoby LNG by vydržely méně než dva týdny, zatímco uhlí zhruba sedm týdnů.

Dodávky by vydržely déle, pokud by byl zaveden přídělový systém pro elektřinu, což by však mělo dopad na tchajwanský zpracovatelský průmysl, včetně polovodičového průmyslu, jehož uzavření by mělo globální dopad. K obnovení dodávek elektřiny by ale ostrov už potřeboval zásah USA, píše WSJ.

Nejistá podpora USA

Pro Spojené státy a Japonsko je Tchaj-wan životně důležitou baštou v řetězci souostroví, na která se spoléhají, pokud jde o zadržování Číny a ochranu obchodních cest. Tchaj-wan pod americkou ochranou vzkvétá a stává se klíčovým dodavatelem polovodičů a dalšího high-tech zboží.

Po lednovém návratu prezidenta USA Donalda Trumpa do Bílého domu ale sílí pochyby o dosavadní neochvějné americké podpoře ostrova, píše agentura Bloomberg.

Trump hned 27. února odmítl odpovědět novináři, zda je politikou jeho administrativy bránit Číně v převzetí kontroly nad Tchaj-wanem silou. Během své volební kampaně také navrhl, aby Tchaj-wan USA „platil za obranu“. Letos v červenci Lai zřejmě zrušil plánované mezipřistání v New Yorku v rámci zahraniční cesty poté, co americká administrativa jeho žádost odmítla schválit.

Trumpovo oznámení o dvacetiprocentním clu na dovoz tchajwanského zboží z USA bylo další ranou pro ostrov, když jeho regionální konkurenti, jako jsou Japonsko a Jižní Korea, dostali tarify nižší, poznamenal Bloomberg.

V září pak list The Washington Post uvedl, že Trump odmítl schválit balíček vojenské pomoci pro Tchaj-wan za více než 400 milionů dolarů, jelikož se snažil dosáhnout obchodní dohody s Pekingem. To zvýšilo obavy na Tchaj-wanu a mezi jeho příznivci v USA, že Trumpova administrativa by mohla být ochotna obětovat zájmy ostrova ve snaze o užší spolupráci s Čínou.

Peking se podle osoby obeznámené s touto záležitostí pravděpodobně snaží využít této příležitosti a požádal Trumpovu administrativu, aby se oficiálně „postavila proti“ nezávislosti Tchaj-wanu. To by znamenalo pro Peking významné diplomatické vítězství a podpořilo jeho kampaň za izolaci Tchaj-wanu na světové scéně, konstatoval Bloomberg s tím, že americký prezident ale zatím o věci nerozhodl.

V roce 1949 se na Tchaj-wan po porážce v občanské válce přesunula vláda Čínské republiky vedená nacionalistickým vůdcem Čankajškem. Ve stejném roce vyhlásil na pevninské Číně komunista Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku.

Tchaj-wan od té doby funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby. Demokracie se na ostrově etablovala v osmdesátých letech po dekádách autoritářské vlády nacionalistů. Drtivá většina států světa sice oficiálně neuznává Tchaj-wan jako nezávislý stát, udržují s ním ale obchodní a kulturní styky.

Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-pej nároky Pekingu odmítá a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé.

Zdroj: ČT24/ČTK

Podíl.
Exit mobile version