Čína bourá vesnice v provincii S‘-čchuan, aby mohla rozšířit infrastrukturu spojenou s výrobou jaderných zbraní. Píše to americká stanice CNN, která prozkoumala mnoho satelitních záběrů a vládních dokumentů. USA tvrdí, že Peking tajně testuje atomové bomby, což Čína popírá. Svůj nukleární arzenál ale rozšiřuje závratným tempem.
V roce 2022 tři vesničané z čínské provincie S‘-čchuan napsali místním úředníkům, protože nechápali, proč jim vláda zabavuje půdu a vyžene je z domovů. Dostali tehdy stručnou odpověď, že se jedná o „státní tajemství“. Z vyšetřování CNN vyplývá, že toto státní tajemství se točí kolem tajných plánů Pekingu na masivní rozšíření jaderných kapacit této asijské velmoci.
Satelitní snímky ukazují, že více než tři roky po vystěhování byla jejich vesnice srovnána se zemí a na jejím místě stojí nové budovy související se zařízením na výrobu nukleárních zbraní. Důkazy ze satelitů a desítky přezkoumaných čínských vládních dokumentů podporují tvrzení prezidenta USA Donalda Trumpa o nejrozsáhlejší modernizaci jaderného arzenálu v Číně za poslední dekády.
Trump se chystá příští měsíc navštívit Peking, přičemž se očekává, že se bude snažit zahájit diskusi na téma omezení nukleárních ambic čínského vůdce Si Ťin-pchinga.
Začátkem tohoto roku vypršela platnost klíčové dohody Nový START mezi Ruskem a Spojenými státy a Trump chce, aby nové ujednání omezující jaderný arzenál zahrnovalo i Peking. Čínští představitelé to však dosud odmítali.
Podezřelá obří kopule
Dramatické změny viditelné v S‘-čchuanu navíc naznačují, že vývoj jaderných zbraní není na ústupu, upozorňuje CNN. Před necelými pěti lety se v oblasti objevila obří kopule neobvyklého tvaru připomínající bonbony Tic Tac, která podle americké stanice ještě nemusí být v provozu.
Zesílená kopule o rozloze 3300 metrů čtverečních je obklopena betonovou a ocelovou konstrukcí s radiačními monitory a protipožárními dveřmi. Z budovy ven se vine síť potrubí, do ní pak vede vysoký ventilační komín. Tyto a další prvky, včetně rozsáhlého vzduchotechnického zařízení, jsou podle expertů navrženy tak, aby vysoce radioaktivní materiály, jako je uran a plutonium, zůstaly uvnitř kopule, popisuje zařízení CNN.
Zařízení, které bylo postaveno uvnitř základny s jadernými zbraněmi, o které americká CIA dlouhodobě ví, je obklopeno třemi vrstvami bezpečnostního oplocení. Nedaleký tunel mizí ve svahu hory. Pro analýzu jednotlivých prvků lokality známé pod číslem 906 sestavila CNN více než padesát snímků z různých fází výstavby zařízení do 3D modelu.
Číňané zřejmě mění uspořádání komplexu s cílem navýšit výrobní kapacitu, řekl CNN odborník na globální bezpečnost z Middlebury College Jeffrey Lewis v souvislosti se stí jaderných zařízení v okrese C‘-tchung. „Možná se na těchto místech zavádějí nové procesy a vyrábějí se nové typy věcí,“ uvedl viceprezident pro analýzy a provoz ve společnosti AllSource Analysis Renny Babiarz.
Nově zrekonstruované silnice spojují lokalitu 906 s nejméně třemi dalšími základnami jaderných zbraní, které se nacházejí v úzkých údolích v okrese C‘-tchung a jeho okolí. Stavební projekt kupole uvnitř lokality 906 byl podle dokumentů čínské vlády, do kterých nahlédla CNN, označen jako XTJ0001.
Dalším z těchto výrobních zařízení je pak lokalita 931, která se rozšířila do vesnice Paj-tchu, což vedlo k vystěhování jejích obyvatel. Nedaleká vesnice Ta-šan byla rovněž zbořena, aby se uvolnilo místo pro výstavbu základny.
Přestavba Vědeckého města
K rozsáhlé rekonstrukci dochází rovněž v rámci výzkumných ústavů asi 65 kilometrů jihozápadně od sítě v C‘-tchungu, zjistila americká stanice. Oblast známá jako Vědecké město je považována za mozek čínského jaderného programu. Růst kampusů je tak rozsáhlý, že podle satelitních snímků v roce 2022 muselo být strženo šest set budov, aby se uvolnilo místo pro tato zařízení.
Podle informací Pentagonu Čína aktuálně vyrábí nukleární zbraně nejrychleji na světě, ačkoli s něco málo přes 600 hlavicemi v počtu bomb nadále výrazně zaostává za USA a Ruskem, které disponují několikanásobně většími arzenály.
V únoru náměstek amerického ministra zahraničí pro kontrolu zbrojení Thomas DiNanno obvinil Peking z porušení zákazu jaderných zkoušek, což Čína důrazně popřela s tím, že se jedná o „zkreslování faktů a pomluvu“. O testování nové generace nukleárních hlavic Pekingem nicméně hovoří i americké tajné služby, podotýká CNN.
Změna čínské strategie
Peking historicky vnímal své jaderné schopnosti jako prostředek sebeobrany a odstrašování ostatních zemí od použití nebo hrozby použitím vlastních jaderných zbraní proti ní. Po dekády země uplatňovala politiku „nepoužít jaderné zbraně jako první“.
Podle expertů se ale taktika „minimálního odstrašování“ postupně změnila ve strategii „omezeného odstrašování“. Ta spočívá v tom, že pokud by tato taktika selhala, jaderné schopnosti země musí být dostatečné ke kontrole eskalace a přinucení nepřítele k ústupu.
Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je hlavním důvodem změny v čínském uvažování konflikt na Ukrajině. „Jasně se ukázalo, a především právě ve východní Asii, že stát, který nemá jaderné zbraně a čelí invazi jiného velkého státu, má zásadní problém, protože má jen konvenční zbraně, kterými se musí bránit. Kdyby Ukrajina jaderné zbraně měla, tak by situace vypadala jinak, a zřejmě by k napadení ani nedošlo,“ myslí si odborník.
