Čína druhým dnem pokračuje v rozsáhlém vojenském cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te v úterý ráno ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou „vzbouřenou provincii“.
Reportéři agentury AFP na čínském ostrově Pingtan, který leží asi 130 kilometrů od pobřeží Tchaj-wanu, viděli ráno místního času explodovat ve vzduchu salvu raket, které za sebou zanechaly stopy bílého kouře. Do dosud nejrozsáhlejších manévrů zaměřených na nácvik blokády Tchaj-wanu Čína vedle raket nasadila nové obojživelné útočné lodě spolu s bombardéry a válečnými plavidly, poznamenala agentura Reuters.
Tchajwanské ministerstvo obrany v úterý ráno oznámilo, že za posledních 24 hodin zaznamenalo v okolí ostrova 130 čínských vojenských letadel a 22 lodí. To značí nejvyšší počet čínských letadel v blízkosti Tchaj-wanu za jediný den od 15. října 2024, podotkla AFP.
V prohlášení velení čínské armády pro východní oblasti je na mapě vyznačeno pět zón kolem Tchaj-wanu, kde se v úterý od 1:00 do 11:00 SEČ v rámci cvičení nazvaného „Mise Spravedlnost 2025“ plánuje střelba ostrou municí.
Tchaj-pej nechce eskalaci
Čínské jednotky se údajně zaměří na „patroly při přípravě na boj vzduch-moře, společné získání celkové převahy, blokádu přístavů a klíčových oblastí a mnohorozměrné odstrašování“, uvedl už v pondělí mluvčí čínské armády. Současná cvičení jsou prý „seriózním varováním separatistickým silám usilujícím o ‚nezávislost Tchaj-wanu‘ a představují legitimní a nezbytný krok k zachování suverenity a národní jednoty Číny“, dodal.
Tchajwanský prezident Laj v příspěvku na facebooku uvedl, že čínské vojenské cvičení „odporuje chování, které lze očekávat od odpovědné mocnosti“. Přislíbil nicméně, že Tchaj-pej nebude Peking „provokovat“ ani „prohlubovat napětí“.
Spojené státy před necelými dvěma týdny oznámily, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11,1 miliardy dolarů (zhruba 229 miliard korun). Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na americké zbrojní firmy.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za „vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území“, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
