Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.
Tchajwanská pobřežní stráž ve středu dopoledne uvedla, že se čínské lodě začaly z okolí Tchaj-wanu stahovat, a Peking později oznámil, že cvičení dokončil.
Čína pořádala od pondělí rozsáhlé vojenské cvičení v okolí ostrova, které mělo simulovat blokádu tchajwanských přístavů a poprvé nacvičovat, jak odradit zásah jiných zemí, které by přišly v případě čínského napadení Tchaj-wanu na pomoc.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te cvičení odsoudil s tím, že porušuje mírová očekávání mezinárodního společenství a je vojenskou zastrašovací taktikou, jež podrývá stabilitu v regionu. Manévry odsoudila i Evropská komise, Německo a Francie.
Za 48 hodin do středečního rána kolem Tchaj-wanu podle tchajwanského ministerstva obrany kroužilo 207 čínských vojenských letounů a 125 z nich překročilo středovou linii. Čína podle téhož zdroje také ve dvou vlnách do vod severně a jihozápadně od Tchaj-wanu odpálila 27 raket.
Čínské manévry se konaly jen necelé dva týdny poté, co Spojené státy oznámily, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11,1 miliardy dolarů (229 miliard korun). Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na americké zbrojní firmy. V úterý také čínské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP uvedlo, že tomuto prodeji zbraní zabrání i s pomocí síly.
Sjednocení Číny nelze zastavit, řekl Si Ťin-pching
Čínský prezident Si Ťin-pching podle agentur v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nejde zastavit. Podle AFP dodal, že je v souladu s duchem doby. „My Číňané na obou stranách Tchajwanského průlivu sdílíme krevní a příbuzenské pouto,“ řekl. Průliv široký 160 kilometrů odděluje Čínu od demokraticky spravovaného ostrova.
Si také v proslovu vychvaloval technologický pokrok své země zejména ve zbrojním a vesmírném průmyslu. Zatímco mluvil, míhaly se na obrazovkách před diváky výjevy humanoidních robotů, kteří předváděli bojové umění kung-fu, nebo záběry nových vodních elektráren, píše agentura AP.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan přitom od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.










