Pentagon představil novou národní obrannou strategii, která výrazně mění priority americké bezpečnostní politiky. Dokument nabádá spojence, aby převzali větší odpovědnost za vlastní obranu, a potvrzuje zaměření administrativy prezidenta Donalda Trumpa na dominanci na západní polokouli namísto dlouhodobého cíle omezovat vliv Číny. S tou podle dokumentu USA usilují o stabilní mír a férový obchod, napsala agentura AP.
Tento 34stránkový dokument, první od roku 2022, je pro vojenský plán neobvykle politický. Kritizuje partnery od Evropy po Asii za to, že se spoléhali na podporu minulých amerických administrativ, které dotovaly jejich obranu, a volá po „razantní změně – v přístupu, zaměření i tónu“. Podle Pentagonu to znamená, že spojenci budou muset více nést tíhu obrany proti státům od Ruska po Severní Koreu.
„Příliš dlouho americká vláda zanedbávala – dokonce odmítala – upřednostňovat Američany a jejich konkrétní zájmy,“ zní úvodní věta.
Nová národní obranná strategie USA uzavírá týden plný napětí mezi Trumpovou administrativou a tradičními spojenci, zejména v Evropě. Trump hrozil zavedením cel některým evropským partnerům, aby prosadil svůj záměr získat Grónsko, než nakonec oznámil dohodu, která napětí částečně zmírnila.
Strategie také vyzývá ke spolupráci s Kanadou a dalšími sousedy, ale současně vysílá jasné varování. „Budeme jednat v dobré víře s našimi sousedy, od Kanady až po partnery v Latinské Americe, ale zajistíme, aby respektovali naše společné zájmy a plnili svůj díl odpovědnosti za obranu těchto zájmů,“ uvádí dokument. „A pokud tak neučiní, budeme připraveni přijmout cílená a rozhodná opatření, která konkrétně napomohou zájmům USA,“ stojí dál.
Podobně jako předchozí národní bezpečnostní strategie Bílého domu, posiluje nová obranná strategie Trumpovu filozofii America First, tedy Amerika na prvním místě. Dokument podporuje politiku nezasahování do zahraničních záležitostí, zpochybňuje dlouhodobé strategické vztahy a staví americké zájmy na první místo. Poslední národní obranná strategie byla zveřejněna v roce 2022 za vlády Joea Bidena a zaměřovala se především na Čínu jako na hlavní strategickou výzvu pro USA.
Pozornost na Panamský průplav a Grónsko
Zvláštní pozornost dokument věnuje přístupu k Panamskému průplavu a Grónsku. Přichází jen několik dní poté, co Trump oznámil, že s šéfem NATO Markem Ruttem dosáhl rámce budoucí dohody o arktické bezpečnosti, která by USA poskytla „plný přístup“ ke Grónsku, které je autonomním územím Dánska, jež je součástí NATO.
Trump již dříve navrhl, že USA by měly zvážit znovuzískání kontroly nad Panamským průplavem, a obvinil Panamu z přenechání vlivu Číně. Na otázku, zda je znovuzískání průplavu stále na pořadu dne, odpověděl Trump tento týden vyhýbavě.
Pentagon také vyzdvihl operaci, při níž byl začátkem tohoto měsíce sesazen venezuelský autoritář Nicolás Maduro, s tím, že všichni narkoteroristé by si z toho měli vzít ponaučení.
Stabilní mír a férový obchod s Čínou
Nová obranná strategie vidí Čínu jako ustálenou sílu v indo-pacifickém regionu, kterou je třeba odradit od snahy o dominanci nad USA nebo jejich spojenci. Dokument zdůrazňuje, že cílem není Čínu ovládnout, poškodit ani ponížit, ani vyvolat změnu režimu či existenciální konflikt.
Podle dokumentu Trump usiluje o stabilní mír, férový obchod a respektující vztahy s Čínou, což následuje po uvolnění napětí z obchodní války a vysokých cel. Strategie také slibuje rozšíření vojenské komunikace mezi armádami USA a Číny.
Strategie nikde nezmiňuje ani nezaručuje podporu Tchaj-wanu, samosprávnému ostrovu, který si nárokuje Peking a chce jej v případě potřeby ovládnout silou. Přitom americké zákony USA zavazují poskytovat Tchaj-wanu vojenskou podporu. Pro srovnání, strategie Bidenovy administrativy z roku 2022 uváděla, že USA budou podporovat asymetrickou sebeobranu Tchaj-wanu.
Dalším příkladem přenesení odpovědnosti za regionální bezpečnost na spojence je Jižní Korea. Ta by podle dokumentu měla být schopna převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Severní Koreje s kritickou, ale omezenou podporou ze strany USA.
Strategie uvádí, že Rusko zůstane přetrvávající, ale zvládnutelnou hrozbou pro východní členy NATO, přičemž spojenci mají dostatečnou sílu, aby převzali hlavní odpovědnost za konvenční obranu Evropy. Pentagon bude hrát klíčovou roli v NATO, i když přizpůsobí rozmístění svých sil v Evropě tak, aby se zaměřil na priority blíže k domovu. USA už potvrdily snížení počtu svých jednotek na hranicích NATO s Ukrajinou, což vyvolává u spojenců obavy, že by mohlo vzniknout bezpečnostní vakuum, zatímco Evropa čelí stále agresivnějšímu Rusku.









