Komerční prezentace Aktual.: 30.12.2025 17:42
Tchaj-pej/Peking – Čína dnes druhý den po sobě pořádala rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu, které mělo simulovat blokádu tchajwanských přístavů a podle Pekingu vyslat ostrovu důrazné varování. Tchajwanský prezident Laj Čching-te prohlásil, že jeho země si bude počínat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Informovaly o tom tiskové agentury. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.
Ve sdělení velení čínské armády pro východní oblasti bylo na mapě podle agentury AP vyznačeno sedm zón severně a jižně od Tchaj-wanu, kde se mezi 01:00 a 11:00 SEČ v rámci cvičení nazvaného „Mise Spravedlnost 2025“ uskutečnila střelba ostrou municí. Čína do dosud nejrozsáhlejších manévrů zaměřených na nácvik blokády Tchaj-wanu vedle raket nasadila nové obojživelné útočné lodě spolu s bombardéry a dalšími válečnými plavidly, napsala agentura Reuters.
Reportéři agentury AFP na čínském ostrově Pingtan, který leží asi 130 kilometrů od pobřeží Tchaj-wanu, viděli ráno místního času explodovat ve vzduchu rakety, které za sebou zanechaly stopy bílého kouře. Podle AP několik raket dopadlu do vzdálenosti zhruba 44 kilometrů od Tchaj-wanu.
Tchajwanské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že za posledních 24 hodin zaznamenalo v okolí ostrova 130 čínských vojenských letadel a 22 lodí. To je nejvyšší počet čínských letadel v blízkosti Tchaj-wanu za jediný den od 15. října 2024, poznamenala AFP. Odpoledne to pak podle AP bylo 71 letadel, 17 vojenských a 15 dalších plavidel.
Čínské jednotky se zaměří „na patroly při přípravě na boj vzduch-moře, na společné získání celkové převahy, na blokádu přístavů a klíčových oblastí a na mnohorozměrné odstrašování“, uvedl už v pondělí mluvčí čínské armády. Současná cvičení jsou „seriózním varováním separatistickým silám usilujícím o ‚nezávislost Tchaj-wanu‘ a představují legitimní a nezbytný krok k zachování suverenity a národní jednoty Číny“, dodal.
Tchajwanský prezident Laj v dnešním příspěvku na Facebook uvedl, že čínské vojenské cvičení „odporuje chování, které lze očekávat od odpovědné mocnosti“. Přislíbil nicméně, že Tchaj-wan nebude Peking „provokovat“ ani „prohlubovat napětí“.
Spojené státy před necelými dvěma týdny oznámily, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11,1 miliardy dolarů (229 miliard Kč). Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na 20 amerických zbrojních firem a deset vedoucích pracovníků.
„Tím, že si Demokratická pokroková strana (DPP) získává přízeň Spojených států servilními gesty loajality a podporou nákupu zbraní, váže celý Tchaj-wan ke svému katastrofickému separatistickému modelu a ignoruje veřejné mínění,“ citovala AP čínskou státní agenturu Nová Čína, která se zmiňuje o tchajwanské vládnoucí straně.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan přitom od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
