Sondu vynese do kosmu raketa Dlouh pochod 5 z kosmodromu Wen-chang na jihonskm ostrov Chaj-nan. as startu nebyl nskmi ady upesnn; podle americkho Nrodnho adu pro letectv a vesmr (NASA) se startovac okno oteve v 17:27 mstnho asu (v 11:27 SEL).
Nynj mise chang-e 6 je dalm nskm krokem v rmci ppravy na let, jen doprav na Msc lidskou posdku. Toho chce Peking doshnout do roku 2030.
Pistvac modul mise chang-e 6 by ml dosednout na msn povrch v krteru Apollo, kter se nachz v oblasti South Pole-Aitken, je svm prmrem 2 250 kilometr a hloubkou 12 kilometr pat k nejvtm impaktnm pnvm (pnvm vzniklm nrazem jinho tlesa) ve slunen soustav.
nsk sonda chang-e 6
Spojen mezi sondou a dicm stediskem na Zemi zajist satelit che-chiao 2, kter na vyslala na obnou drhu kolem Msce v beznu. Nzev che-chiao, neboli Stra most, odkazuje na pbh z nskho folkloru, v nm jednou do roka hejno strak vytvo most pes Mlnou drhu, aby umonilo setkn dvou rozdlench milenc.
Mise chang-e 6 odebere z Msce asi dva kilogramy vzork. V roce 2020 sonda chang-e 5 dopravila na Zemi z pivrcen strany Msce 1,731 kilogram hornin. Nov Sonda m tm stejn design jako change 5, jen s nktermi zmnami v uitenm zaten. Celkov hmotnost kosmick lodi je piblin 8 200 kg.
Change 6 bude mt pistvac a przkumnou kameru a ponese francouzsk pstroj Detection of Outgassing RadoN (DORN) a tak pstroj Negative Ions at the Lunar Surface (NILS), kter je pspvkem vdska a Evropskm kosmick agentury (ESA). Soust mise je tak laserov retroreflektor (INRRI) z Itlie a cubesat ICUBE-Q z Pkistnu.
Analza novch vzork by podle nskch vdc mla poskytnout detailnj informace o historii Msce, Zem a slunen soustavy. Mise potrv 53 dn.
na zaala se svmi plny vzkumu Msce ji v roce 2007, kdy k tto na pirozen obnici dorazila sonda chang-e 1. Na pelomu prvnho desetilet pak chang-e 2 fotografovala povrch Msce.
Snmky poslouily k vbru mst pro pistn dalch nskch druic. Prvn z nich byla chang-e 3, kter se poprv od sovtsk Luny 24 v roce 1976 podailo opravdu v podku pistt na povrchu Msce. Pak pila sonda chang-e 4, kter 3. ledna 2019 jako prvn lidsk vtvor dorazila na odvrcenou stranu Msce i s pojzdnou laborato Nefritov krlk 2 pro analzu minerl pmo na mst. Sonda dosedla pobl jinho plu Msce v krteru Von Krmn.
Pedstavitel nsk vesmrn agentury pro pilotovan lety Lin Si-chiang minul tden uvedl, e na postupuje podle plnu ke svmu cli dostat do roku 2030 nsk astronauty na Msc. Podle Lina jsou ji vyvjeny a testovny klov sousti mise jako raketa Dlouh pochod 10, vesmrn lo Meng-ou i skafandry k pouit na povrchu Msce.
nsk vesmrn agentura zrove podle Lina pracuje na vbru posdky pilotovan lunrn mise a lunrnho voztka. na plnuje za podpory Ruska a dalch zem na Msci vybudovat Mezinrodn lunrn vzkumnou stanici, a zajistit tak trvalou ptomnost lid na pirozen obnici Zem.
Aktualizace: Upravili jsme as odletu