Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu, řekla v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.
„Na maximalistické ruské požadavky nelze odpovídat minimalisticky. Jestliže má být velikost ukrajinské armády omezená, musí být omezená i velikost té ruské. Tam, kde Rusko na Ukrajině způsobilo škody, musí Rusko platit. Na válečné zločiny se nesmí vztahovat amnestie, deportované ukrajinské děti se musí vrátit,“ zdůraznila Kallasová. Podle ní je to minimum toho, s čím musí Moskva souhlasit, pokud chce mír. „Jenže máme podezření, že to není ruským cílem,“ dodala šéfka unijní diplomacie s tím, že proto se Evropa vyzbrojuje.
Podle Kallasové přitom Rusko není žádnou supervelmocí. „Po více než dekádě konfliktu, včetně čtyř let plnohodnotné války na Ukrajině, Rusko sotva postoupilo za linie z roku 2014 a stálo ho to 1,2 milionu životů,“ podotkla.
Kromě zvýšení obranyschopnosti, a tím i bezpečnosti, je podle Kallasové nyní prioritou EU stabilita v jejím sousedství, které lze dosáhnout mimo jiné rozšířením. „Rozšíření je protijedem na ruský imperialismus,“ míní. O vstup do EU se nyní ucházejí mimo jiné země západního Balkánu, Moldavsko či právě Ukrajina. Třetí unijní prioritou jsou podle Kallasové mezinárodní partnerství, například v obchodu.
Kallasová vystoupila s projevem a následně v panelové debatě v poslední den třídenní Mnichovské bezpečnostní konference. Hlavními tématy setkání hlav států a vlád, ministrů a stovek dalších hostů byly stav transatlantického partnerství a konflikty ve světě a jejich možné řešení. Za Česko se konference zúčastnili prezident Petr Pavel a ministři zahraničí a obrany Petr Macinka (Motoristé) a Jaromír Zůna (za SPD).
