
Pracovní verze auditu digitalizace stavebního řízení potvrdila, že projekt měl zpoždění ještě před nástupem současné vlády, řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) také na začátku nezaměstnalo dostatek lidí, kteří by na projektu pracovali. A to ještě když úřad vedla bývala ministryně Klára Dostálová (ANO). Dostálová se závěrem nesouhlasí. Konečná verze auditu by mohla být hotová v rámci dnů.
Projektové řízení a jeho procesy nebyly podle právní části auditu zabezpečeny dostatečně kvalitně. „Systém, jak byl připravován, nebyl ve verzi, která byla nasazena do produkčního prostředí, zkolaudován. To je věc, která je jasným pochybením. Víme o ní, probíhá náprava od té doby, co to bylo zjištěno,“ uvedl také Kulhánek.
Studie proveditelnosti z konce roku 2020 počítala podle něj s délkou realizace přípravy digitálního stavebního řízení čtyři roky poté, co bude schválen nový stavební zákon.
„Ten byl během té přípravy několikrát novelizován a svoji konečnou podobu schválil parlament až v roce 2023 a už o rok později došlo ke spuštění systému, který se ukázal jako ne zcela funkční. To znamená, že i ta doba, která je potřebná k přípravě takto důležitého informačního systému, který patří ke kritické infrastruktuře České republiky, ve studii byla. V praktické přípravě se ji ale nepodařilo dodržet,“ dodal s tím, že spěch měl za následek různé zkratky při přípravě. „Například se aplikace dostatečně nepřipravovaly v souladu s potřebami uživatelů na stavebních úřadech,“ dodal.
„Oddělení a později odbor, které měly projekt na starosti, se od počátku potýkaly s chronickým nedostatkem kvalifikovaného personálu pro zajištění takto rozsáhlého projektu. Ani částečné rozšíření týmu stav zcela nenapravilo. Při přípravě nového řešení tuto oblast nepodceníme,“ doplnil Kulhánek.
Personální odpovědnost za vytvoření systému, který stavebníkům i úředníkům způsobuje problémy od jeho spuštění, se bude řešit, až bude hotová finální část auditu. „V momentě, kdy všechny tyto informace budeme mít v konečném finálním znění, tak to je v řešení státního tajemníka a mě,“ uvedl Kulhánek. Výsledky auditu dostane podle něj i policie, která se loni začala zabývat procesem přípravy digitalizace stavebního řízení.
Dostálová: Je to nesmysl
Podle Dostálové je nesmysl, že by se digitalizace zpožďovala už za jejího vedení resortu, dokazují to podle ní také části auditu. Dodala, že mnoho lidí opustilo MMR až za působení bývalého ministra Ivana Bartoše (Piráti).
„Odevzdali jsme projekt digitalizace stavebního řízení s vyhlášenými soutěžními dialogy, které Ivan Bartoš zrušil jen proto, že to připravilo hnutí ANO. Následky těchto rozhodnutí nese vláda Petra Fialy (ODS). Odpovědnost musí převzít ona,“ sdělila bývalá ministryně pro místní rozvoj a současná poslankyně Evropského parlamentu.
Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka Kulhánek místo toho, aby s pokorou přijal výsledky, které nazval popravou současné vlády, kličkuje či zpochybňuje závěry auditu. Ke kritice Dostálové uvedl, že z vyjádření ředitelky odboru projektového řízení MMR Radmily Outlé v dokumentu vyplývá, že zlomový okamžik nastal v dubnu 2023, kdy byl rozpuštěn projektový tým i řídicí výbor.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádně závažná odhalení, která bezprostředně ohrozila nejen stavební sektor, ale i stavební úřady a celou ekonomiku, je hnutí ANO připraveno podat trestní oznámení na neznámého pachatele,“ řekl Havlíček.
Z auditu podle Havlíčka vyplývá, že tým MMR pod vedením bývalého ministra Bartoše zcela selhal v řízení celého projektu. Neobsadily se klíčové pozice, chyběl analytický tým, neexistoval technický dozor, systém se spustil bez schválené dokumentace, vyjmenoval. Audit také konstatuje porušení několika zákonů včetně pravidel pro veřejné zakázky, zákona o kybernetické bezpečnosti, o informačních systémech či GDPR, dodal Havlíček.
Jde podle něj o systémové selhání, za které nese odpovědnost celá Fialova vláda, jež věc podle Havlíčka nejdříve podcenila a později kryla. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová chce věc řešit na plénu sněmovny, včetně národohospodářských dopadů. Uvedla například, že podle Svazu měst a obcí problémy s digitalizací uvrhly do problémů třináct tisíc stavebních povolení v hodnotě sto miliard korun. Poslanci ANO už podle ní žádost podepsali.
Tým jsme museli stavět od nuly, hájí se Bartoš. Znovu se omluvil
Bývalý ministr Bartoš na síti X poznamenal, že „je celkem zvláštní, že trestní oznámení podává ANO chvíli po tom, co je z auditu patrné, že za podstatnou část problémů může exministryně Dostálová, a tedy celé hnutí.“ „Nespletli jste se a nechtěli jste rovnou podat trestní oznámení sami na sebe, když jste obvinili všechny kolem?“ tázal se.
Dodal, že resort za jeho působení chtěl s digitalizací pohnout, protože tehdejší ministryně Dostálová tam nechala nepořádek. „Podle analytiků to bylo předražené tak o miliardu,“ napsal. Na digitalizaci stavebního řízení také podle něj pracovala jediná úřednice. „To jsme museli předělávat a tým stavět od nuly, což mělo bohužel kvůli časovému presu dopady na vývoj projektu,“ dodal Bartoš.
Přiznal, že provedení mohlo být k danému datu lepší. „Projekt byl prostě náročný a za problémy při jeho spuštění jsem se několikrát omluvil. A omlouvám se znovu,“ dodal. Zmínil, že v právních věcech i ve vztahu k Evropské komisi tým postupoval vždy na základě konzultací s renomovanými právními kancelářemi.
Kulhánek: Bartoš akceptoval časový tlak, to byla chyba
Kulhánek řekl, že systém stavebního řízení byl vyvíjen pod obrovským časovým tlakem a chybou ministra Bartoše bylo to, že nátlak akceptoval. Podle současného ministra místo odložení digitalizace řízení raději podstoupil riziko. „To bylo zásadní špatné rozhodnutí,“ uvedl Kulhánek.
Bartoš svůj postup už dříve hájil například tím, že odložení digitalizace by Česku způsobilo vetší hospodářské škody než její spuštění v podobě, která způsobovala problémy úředníkům i stavebníkům. Peníze na digitalizaci a urychlení stavebního řízení bylo možné čerpat z Národního plánu obnovy, tedy z evropských zdrojů. Podmínkou ale bylo spuštění systému ve třetím čtvrtletí loňského roku.
S tím ale Kulhánek nesouhlasí. „Stejně jako dnes jednáme o časovém posunutí jednotlivých komponent Národního plánu obnovy, tak úplně to samé mohlo probíhat i v průběhu přípravy,“ argumentuje. Přestože audit potvrdil, že částečně je za zpoždění digitalizace odpovědná i minulá vláda, nebyla podle Kulhánka chyba, že premiér Fiala Bartoše kvůli digitalizaci z funkce sesadil. Za fatální pochybení totiž Kulhánek považuje například i to, že systém nebyl kolaudován a že o tom bývalý ministr nevěděl.
„Potřebujeme IT specialisty“
Právní část auditu podle MMR přinesla 35 zjištění. Při zpracování některých z nich ale auditor podle MMR nezohlednil některé dokumenty, které mu ministerstvo poskytlo. K pracovní verzi auditu měl úřad 43 připomínek, ze kterých tvůrci zprávy 39 částečně nebo zcela akceptovali.
Dosavadní náklady na digitalizaci stavebního řízení se podle Kulhánka pohybují kolem 215 milionů korun. Do toho se započítává jak práce na softwaru, tak dodání hardwaru, tedy například počítačů. Na provoz systému v současném přechodném období vláda podle ministra letos vyčlenila dalších 180 milionů korun.
Podle vrchní ředitelky sekce IT na resortu vnitra Evy Pavlíkové je naprosto zásadní, aby stát měl špičkové IT specialisty nebo řízení projektů přímo ve svých institucích, aby dokázali zajistit kvalitu a případně kontrolu. „Musíme být schopni zajistit konkurenceschopnost, adekvátní podmínky a finanční odměnu, protože nejde jen o to získávat specialisty ze soukromého sektoru, ale jde o komplexní manažery, kteří mají zkušenosti s řízením systémů, což v našem případě jsou i projekty mimo veřejnou správu, uvedla Pavlíková.
Web Seznam Zprávy minulý týden napsal, že v pracovní verzi auditu, který měl portál k dispozici, se například uvádí, že kvůli porušení pravidel upravujících zadávání veřejných zakázek nebude možné proplatit celkovou částku z Národního plánu obnovy. Podle ministra se o způsobených škodách spekuluje. Ty ale z pracovní verze auditu nevyplývají, a to přestože se podle Kulhánka hovoří o 40 až 45 miliardách korun.
Podle Kulhánka ale nehrozí vracení peněz z NPO. „Máme poměrně frekventovaná jednání s Evropskou komisí. NPO je v tomto poměrně flexibilní. Dosud nemáme na stole žádný postih, který by nás přímo ohrožoval,“ doplnil Kulhánek.
Účelem auditu je komplexní přezkum jeho přípravy, včetně analýzy relevantních zadávacích řízení, uzavřených smluv, jejich plnění a dopadů na čerpání dotací. Na části auditu týkající se právní problematiky pracovaly advokátní kanceláře PORTOS a MT Legal.
S digitálními systémy stavebního řízení hlásí úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění loni v červenci. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což nakonec vyústilo v odchod jeho strany z vládní koalice.
Kabinet po Bartošově odvolání rozhodl v dalším vývoji systému nepokračovat a vypsal na něj novou zakázku. Kompletní a otestovaný nový systém digitalizace stavebního řízení by měl být hotový do roku 2028. Do té doby bude platit přechodné období, ve kterém budou stavební úřady moci souběžně využívat původní lokální systémy a nové digitální systémy stavebního řízení.