Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) a Iveta Štefanová (SPD) se v Otázkách Václava Moravce shodly, že zdravotnictví trápí zhoršená dostupnost primární péče. Zatímco Šebelová navrhla posílit kompetence zdravotních sester, Štefanová vidí možnou úlevu v omezení administrativy. Podle průzkumu společnosti Kantar pro ČT ale lidé za největší problém považují čekací doby na vyšetření a operace. Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v souvislosti s čekacími dobami upozornil, že Česko je vůbec neměří. Současný ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chce tuto situaci řešit zavedením e-žádanek, které mají být od roku 2026 povinné.

Jako jeden z problémů českého zdravotnictví vidí členka sněmovního zdravotního výboru Šebelová zhoršenou dostupnost primární péče. Jedním z kroků, jak by se podle ní tento problém dal řešit, je navýšení kompetencí zdravotních sester.

V praxi by tak mohly sestry v ordinacích lékařů zajistit část kontrol pacientů, kteří do ordinací přicházejí například kvůli virózám, předepisovat léky či vyhodnocovat některé laboratorní výsledky u stálých pacientů. „S tím ale samozřejmě souvisí to, že musíme mít nachystané specializační vzdělávání a musí se upravit úhrady, aby byla dostatečně zaplacena,“ dodala Šebelová.

102. vlna průzkumu Trendy Česka

S tím, že jedním z problémů tuzemského zdravotnictví je právě dostupnost primární péče, souhlasí i členka sněmovního ústavně-právního výboru Štefanová. Podle ní by ale úlevu mohlo přinést zjednodušení administrativních úkonů. „Spousta z nich je duplicitní nebo prostě zbytečná,“ uvedla.

Obě poslankyně se navíc shodly, že ve zdravotnictví chybí další personál, který by se staral o nezdravotní úkony, jako je například koordinátor péče či administrátor. Tito pracovníci by mohli lékařům ulevit a zlepšit dostupnost primární péče, kterou zajišťují praktičtí lékaři/lékařky pro dospělé a pro děti a dorost, zubaři/zubařky i gynekologové/gynekoložky.

Lidi trápí hlavně dlouhé čekací lhůty

Podle průzkumu Trendy Česka pro ČT ale lidé jako největší problém zdravotnictví hodnotí čekací lhůty na vyšetření a operace. Jako špatné je hodnotí 59 procent respondentů srpnového šetření.

Podle exministra Vojtěcha je problém, že se čekací doby neměří a že je neznají ani zdravotní pojišťovny. Připomněl, že sledování čekacích dob měla současná vládní koalice SPOLU a hnutí STAN ve svém programovém prohlášení, ale nesplnila je. Šebelová naopak považuje bod za splněný, protože zákonem o e-žádankách byly určité kroky zavedeny.

Podle Válka je právě e-žádanka jedinou cestou, jak čekací lhůty sledovat. V pilotním, nepovinném provozu by měly fungovat od ledna 2026. „Elektronizace dává smysl jen tehdy, pokud bude povinná plošně,“ dodal Vojtěch.

E-žádanky budou povinné od roku 2026, sdělil Válek

Podle ministra Válka budou elektronické žádanky na lékařská vyšetření pro všechna zdravotnická zařízení povinné od července 2026. Pokud by elektronické žádanky zabránily opakovaným vyšetřením, odhaduje Ústav zdravotnických informací a statistiky úsporu podle ministra až na padesát miliard korun ročně. Sám je ale o něco pesimističtější a odhaduje úspory okolo třiceti až pětatřiceti miliard korun.

Tyto peníze by se hodily systému veřejného zdravotního pojištění, který už tři roky vydává více, než získá na pojistném a platbách za státní pojištěnce. Pojišťovny tak čerpají z rezerv. „Reálně systém spěje k vyčerpání rezerv a platební neschopnosti,“ upozornil Vojtěch.

Podle něj a Štefanové bude nutné přidat peníze za státní pojištěnce. „Náklady porostou – zvyšuje se počet těch, kteří péči potřebují, a méně je aktivních plátců,“ uvedla poslankyně. Příští rok by se k letošním 155 miliardám korun, které stát platí za děti, seniory či nezaměstnané, mělo přidat automatickou valorizací asi 4,4 miliardy.

Možné vyšetřování politických kroků během pandemie

Diskuse se dotkla také zvládání pandemie covidu-19. Exministr odmítl tvrzení o takzvaném „covidovém teroru“, která zaznívají z úst některých politiků na kandidátkách hnutí SPD. Zároveň však připustil, že jako ministr mohl vzhledem k tomu, že vláda reagovala na bezprecedentní situaci s cílem ochránit pacienty i zdravotní systém, udělat chyby.

Poslankyně Štefanová uvedla, že považuje za legitimní zpětně prověřit postup státu během pandemie, například prostřednictvím vládního zmocněnce. Dodala také, že pokud by po sněmovních volbách došlo k vyjednávání o vládě mezi hnutím ANO a SPD, její hnutí by na post ministra zdravotnictví spíše upřednostnilo někoho z řad odborníků.

Válek označil za největší chybu období pandemie časté střídání ministrů a zavedení povinného očkování proti covidu-19, které podle něj nemělo dostatečnou odbornou podporu a podkopalo důvěru u části veřejnosti. S kritikou povinného očkování souhlasila i Šebelová. Vojtěch se proti tomu však ohradil a připomněl, že očkování nebylo plošné, ale cílené na rizikové skupiny.

Podíl.