Takových příspěvků je na Facebooku či Instagramu nespočet. Rodiče tam dávají fotky dětí sedících na nočníku nebo videa zachycující jejich záchvat vzteku. Podle výzkumu Univerzity Palackého z roku 2022 až 70 procent českých rodičů sdílí informace o svých dětech v online prostoru. Jenže odborníci varují, že to může dětem ublížit.
Když bylo dnes dvacetileté Evě patnáct let, našli její spolužáci na sociálních sítích profil jejího otce. Na nich měl její fotky v plavkách. Spolužáci je objevili a vzápětí začaly kolovat po celé škole. „Pak už se to sypalo jako lavina. Vždy když jsem v pondělí dorazila do školy, spolužáci přišli s novými fotkami, které táta přes víkend stihl přidat na Facebook,“ popisuje Eva svou zkušenost.
Takové případy nejsou ojedinělé. „V praxi jsem se setkal s případem, kdy čtrnáctiletí puberťáci objevili fotky svého spolužáka, kde jako dítě sedí na nočníku. Okamžitě dostal posměšnou přezdívku posránek,“ popisuje odborník na kyberbezpečnost Kamil Kopecký, který se svým projektem E-bezpečí navštěvuje základní a střední školy.
Podle něj je důležité ve sdílení najít rovnováhu. „Rodiče by měli být citliví na to, co by jejich dítě v budoucnu mohlo považovat za trapné, ponižující nebo invazivní,“ upozorňuje. Sharenting, tedy sdílení fotek a videí dětí na sociálních sítích, je v digitálním světě poměrně běžná praxe. Rodiče sdílí okamžiky ze života svých dětí z mnoha důvodů. „Často se chtějí pochlubit a ukázat, jak jejich děti rostou, co nového se naučily nebo jak jsou šikovné,“ vysvětluje Kopecký.
Podle dětské psycholožky Kamily Ryšánkové by se rodiče měli vždy zamyslet nad tím, jak by se cítili oni, kdyby jejich podobná fotografie visela na internetu. „Je užitečné položit si otázky: Jak bych na to reagoval já? Jaký dopad by to mělo na můj život?“ vysvětluje psycholožka.
Hranice je podle odborníků individuální, ale shodují se v jednom: dítě by s přibývajícím věkem mělo mít možnost rozhodovat o tom, co o něm rodiče sdílí na internetu. „Když dítě řekne, že se mu to nelíbí, měli bychom to jako rodiče respektovat,“ říká psycholožka. Takový rozhovor nejen posílí dětské sebevědomí a schopnost vyjádřit nesouhlas, ale dítě tak získá možnost formovat svou digitální identitu.
Digitální identita je v tomto kontextu častým předmětem diskusí. Rodiče svým sdílením vytvářejí dítěti digitální stopu často ještě předtím, než samo začne používat internet. Dítě pak později nemusí být spokojené s tím, co o něm rodiče na sociálních sítích sdílejí. „Začne mít dojem, že všechno, co udělá, sledují i ostatní,“ říká psycholožka Ryšánková. Podobná situace podle ní může na dítě vytvářet tlak. „Pokud je zobrazováno jako vzorné a úspěšné, může mít pocit, že se od něj očekává určité chování,“ dodává.
S nástupem dostupné umělé inteligence přibývá další nebezpečný aspekt sharentingu. Nové technologie mohou podle ředitele České asociace umělé inteligence Lukáše Benzla sledovat a analyzovat veškeré informace o dětech, které jsou na internetu přístupné. „Na základě dostupných dat umí umělá inteligence vytvořit detailní profily dětí, které odhalují jejich zájmy, chování, a dokonce i předpovídají jejich budoucí kroky,“ popisuje Benzl. Tyto schopnosti umožňují firmám efektivně cílit svou reklamu na děti. Také mohou vést k jinému neetickému využití, jako je například tvorba falešných profilů, které pak slouží k finančním podvodům nebo vydírání.
Umělá inteligence v posledních měsících zažila svůj rozkvět. Na internetu jsou volně dostupné nástroje, které umí vytvářet zdánlivě realistické fotografie a videa skutečných lidí. „Co když někdo zneužije tuto technologii a vytvoří virtuálního avatara dítěte? Co když použije technologii deepnude a na internet nahraje jeho pornografické fotografie nebo videa?“ říká Kopecký.
K tomu, aby tohle umělá inteligence dokázala, potřebuje trénovat na reálných dětských fotografiích. A těch má díky rodičům, kteří sdílí příspěvky se svými dětmi, k dispozici nespočet.
Nedávno německá nezisková organizace odstranila ze své databáze více než 700 fotografií dětí, které byly bez vědomí a souhlasu rodičů využívané k trénování umělé inteligence. Odstranění následovalo po tom, co výzkumné centrum Stanfordovy univerzity zjistilo, že soubor dat této organizace obsahuje materiály, které byly již dříve zaznamenány ve spojitosti se sexuálním zneužíváním dětí.
Odborníci na umělou inteligenci aktuálně považují zneužití dětského obsahu k tvorbě nevhodných materiálů bez vědomí rodičů za největší riziko. Ke zneužití obsahu s dětmi však dochází i bez použití nástrojů umělé inteligence.
„Je třeba počítat s tím, že u intimních fotografií, kde je dítě například obnažené, dochází často k masovému šíření zcela mimo dosah rodiče. Například do specializovaných komunit,“ upozorňuje Kopecký. Součástí takových komunit často bývají pedofilové a jiní devianti. Tito uživatelé si navzájem poskytují fotografie a videa dětí v různých situacích, které vnímají se sexuálním podtextem.
Obecně by podle odborníků rodiče rozhodně neměli zveřejňovat intimní materiály, jako jsou obnažené fotografie a jakékoli citlivé informace, jako je rodné číslo, místo bydliště, školy či školky. „Pokud jde o děti, řekla bych, že pro sdílení platí pravidlo: čím méně, tím lépe,“ shrnuje psycholožka Ryšánková.
Video: Lidstvo čelí epidemii stresu. „Obnošuje“ organismus a může za fatální chyby, říká vědkyně (29. 11. 2024)
Spotlight Aktuálně.cz – Lucie Ráčková | Video: Tým Spotlight
